Rozpočtová pravidla podle rady neustála ani první krizi
Pravidla rozpočtové odpovědnosti od svého přijetí v roce 2017 nevydržela ani první významnější krizi v podobě pandemie koronaviru a byla během loňského roku rozvolněna dvěma novelami zákona. Ty uvolnily přípustné limity strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, a oddálily návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň. Ve Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020 to konstatovala Národní rozpočtová rada.
„Podoba těchto změn a způsob jejich projednání ukazuje na určité nepochopení logiky institutu fiskálních (pozn. rozpočtových) pravidel, pro něž je zásadní jejich stabilita a transparentnost. Důsledkem je, že fiskální pravidla jsou přizpůsobována fiskální politice, nikoliv obráceně. Zároveň to do budoucna omezuje funkčnost fiskálních pravidel v zajištění jejich hlavního cíle, kterým jsou dlouhodobě udržitelné veřejné finance,“ prohlásila rada.
První novela loni na jaře umožnila pro letošní rok zvýšit strukturální deficit až na 4 % HDP. Podle ministerstva financí bylo cílem změny umožnit práce na přípravě rozpočtu na letošní rok i roky další. Další novela schválená v rámci zrušení superhrubé mzdy již vůbec nestanovila výši přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021. Zcela tedy podle rady vypnula jednu z pojistek rozpočtové odpovědnosti.
Podle nejnovější srpnové makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 % hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 % v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 % HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. Před přijetím novel byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.
Rozvolnění pravidel tak podle rady „výrazně zvýšilo riziko kolize“ s tzv. dluhovou brzdou v poměrně blízkém časovém horizontu. Po jejím překonání ve výši 55 % HDP musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. „Proto se jeví jako více než nutné, aby tempo fiskální konsolidace bylo v dalších letech vyšší než uvažovaných 0,5 procenta HDP ročně,“ zopakovala rada.
Ta již na počátku září uvedla, že Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky.
Zároveň rozpočtová rada dnes ve zprávě dále konstatovala, že při schvalování výše výdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2020 byl sice postup stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí a odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů dodržen, ale kvůli dopadům pandemie nakonec skutečné výdaje významně překročily schválený rámec a také strukturální deficit byl vyšší než limit.
Podle rady zároveň hospodaření obcí a krajů nepřináší rizika pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí. „Naopak již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci, a to platilo i pro rok 2020 navzdory pandemii COVID-19. Také úroveň zadlužení územních samosprávných celků je velmi nízká a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí,“ napsala rada. Zároveň připomněla, že ke konci roku 2020 překračovalo pravidla pro dluh 575 obcí z celkového počtu 6254 a žádný kraj.
