(Aktualizováno) Ropa na světových trzích výrazně zdražuje v obavách z přerušení dodávek v důsledku možné války mezi Ruskem a Ukrajinou. Včera se ceny dostaly až ke 100 USD za barel. Podnětem byl zřejmě okamžik, kdy Moskva jednostranně uznala jako samostatné republiky dva separatistické regiony na východní Ukrajině a poslala tam své vojáky.
Severomořská ropa Brent kolem 7:30 středoevropského času stoupala o 2,1 procenta na 97,42 dolaru za barel. Během dne vystoupala až k 99,5 USD, aby nakonec oslabila na 96,7 USD. Což ale stále 1,4 % nad otevřením trhu. Je přitom třeba vzít v úvahu, že ropa posilovala již před invazí, v pondělí připsala dokocne 2 %.
Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) včera kolem 18. hodiny středoevropského času vykazovala růst oproti pátku, protože americký trh byl v pondělí uzavřen, o 1,8 procenta na 92,69 dolaru za barel. Předtím stoupla až na 96 USD.
Krok Moskvy vyvolal mezinárodní odsouzení. Američtí představitelé uvedli, že Washington v koordinaci se spojenci plánuje vyhlásit nové sankce vůči Rusku.
Analytik Commonwealth Bank Vivek Dhar agentuře Reuters řekl, že je nepravděpodobné, že by americké a evropské vlády uvalily sankce na ruskou ropu nebo plyn, pokud by dále napadlo Ukrajinu, protože by to způsobilo problémy jim samotným. Samotné Rusko by však mohlo zadržet dodávky ropy a plynu, pokud by se snažilo o odvetu proti jakýmkoli dalším sankcím uvaleným Západem, dodal Dhar.
Nord Stream 2 zatím u ledu
Německo včera oznámilo, že kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině zastavilo proces certifikace plynovodu Nord Stream 2, kterým má do země proudit ruský plyn. Během dne ovšem kancléř Olaf Scholz připustil, že věc není zcela uzavřená a do budoucna bude třeba zvážit všechny okolnosti.
„Vzhledem k převládající náladě je velice pravděpodobné, že by se ceny ropy mohly v nejbližší době vyšplhat až na trojciferné hodnoty,“ uvedl analytik společnosti Julius Baer Norbert Rücker.
Ukrajinská krize dodala trhu s ropou další podporu. Trh rostl již dříve kvůli obavám, že současné dodávky ropy na trhu nejsou dostatečné, protože poptávka se zotavuje z pandemie nemoci covid-19. Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci v čele s Ruskem, tedy skupina známá jako OPEC+, odolávají výzvám k rychlejšímu zvýšení dodávek na trhy.
Nigerijský ministr pro ropu dnes potvrdil názor, že vyšší dodávky od OPEC+ nejsou potřeba. Odvolal se hlavně na výhled vyšších dodávek z Íránu, pokud bude obnovena jaderná dohoda se světovými mocnostmi. Dohoda by mohla zvýšit íránský vývoz o více než jeden milion barelů denně.
Analytik Commonwealth Bank Vivek Dhar agentuře Reuters řekl, že je nepravděpodobné, že by americké a evropské vlády uvalily sankce na ruskou ropu nebo plyn, pokud by Rusko dále napadlo Ukrajinu, protože by to způsobilo problémy jim samotným. Samotné Rusko by však mohlo zadržet dodávky ropy a plynu, pokud by se snažilo o odvetu proti jakýmkoli dalším sankcím uvaleným Západem, dodal Dhar.
Agentura Reuters také upozornila, že cena ruské uralské ropy se kvůli ukrajinské krizi obchoduje s největší slevou vůči ropě Brent od jara 2020. Podle dvou obchodníků se tento týden několik nákladů uralské ropy obchodovalo s diskontem vůči ropě Brent více než čtyři dolary a v jednom případě byla uralská ropa nižší o 4,6 USD dolaru za barel, což byla nejvyšší sleva od jara 2020. Pro srovnání norská ropa Johan Sverdrup, která má podobnou kvalitu jako uralská a často se používá jako alternativa, se obchoduje s diskontem kolem 1,5 USD za barel.
Zároveň však prudký růst ceny ropy Brent způsobuje, že cena uralské ropy výrazně roste, což zmírňuje dopad velké slevy. Podle agentury Reuters se dnes cena uralské ropy pohybovala kolem nejvyšší hodnoty od roku 2014.
