První jasná známka ochlazení: v českém průmyslu klesají zakázky
Jestliže se o stagflaci zatím mluvilo teoreticky, včera se objevil první silný signál, podle něhož by se mohla opravdu blížit. Je jím razantní pokles indexu, ukazujícího na objednávky v průmyslu.
Takzvaný index nákupních manažerů sledují ve světě například investoři. Snaží se podle něj odhadnout, kam se ekonomika vydá v nejbližších měsících. Někdy z něj i odhadují na budoucí inflaci.
Ten český, pro zpracovatelský průmysl, v červnu klesl na 49 bodů z květnových 52,3. Za prvé se dostal pod úroveň ze srpna 2020. Za druhé došlo k proražení hranice 50 bodů, která podle některých ekonomů odděluje budoucí růst od stagnace či poklesu. Index sestavuje společnost S&P Global.
„Jedeme z kopce,“ komentoval situaci hlavni ekonom Deloitte ČR David Marek.
„Zákaznická poptávka prudce klesla tempem nevídaným od propadu během prvního lockdownu, zatímco inflace a výpadky dodávek dál zatěžovaly nákupy. Tempo inflace zůstalo historicky vysoké, ale opět zmírnilo, což naznačuje, že růst mohl již dosáhnout vrcholu,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Sian Jones.
Rizik pro růst zpracovatelského průmyslu je podle ní stále řada, pro účastníky průzkumu je však klíčový dopad inflace na výdaje zákazníků a investorů. Aktuální předpověď pro růst průmyslové výroby v roce 2022 je 0,9 procenta.
Poptávku klientů v polovině roku rovněž utlumilo narušení dodavatelských řetězců a firmy hlásily, že zákazníci vzhledem k prudce rostoucím cenám upřednostňovali nákup nezbytného zboží. Nové zakázky klesly čtvrtý měsíc v řadě a rychleji než v předchozích obdobích. Tempo bylo prudké a nejrychlejší za dva roky.
Snížení objemů nových zakázek mezitím vedlo k prvnímu poklesu počtu pracujících od září 2020. Účastníci průzkumu naznačili, že v rámci redukce nákladů nenahrazovali odchozí pracovníky a v některých případech i propouštěli.
Zpomalení růstu či přímo pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu začínají být patrné u většiny evropských ekonomik, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Slabost je vnímaná na straně nových zakázek a tento faktor bude nepříznivě působit na výrobu a celkové klima ve zpracovatelském sektoru i v dalších měsících.
Po velmi solidním prvním čtvrtletí lze podle něho pro letošní druhé čtvrtletí ve většině evropských zemí čekat slabší čísla o výkonu HDP a situace zřejmě nebude příznivá přinejmenším po celé třetí čtvrtletí.
Komentář SH:
Nebudeme sami, kdo padne do recese. Zpomalení růstu naznačují také zprávy z USA, z Německa i z celé EU. V eurozóně v červnu zesílila inflace na 8,6 % z 8,1 % v květnu. Vracejí se proticovidová opatření v Číně, což může znamenat potíže v dodavatelských řetězcích. K tomu všemu cedulové banky zvyšují úrokové sazby, čímž podnikům i spotřebitelům prodražují úvěrování. Už i Evropské centrální bance pomalu dochází, že bude muset proti inflaci zasáhnout.
Blížící se recesi reflektují hlavní světové finanční trhy. „Téměř u všech cenných papírů tento týden docházelo k poklesům, protože to, o čem se minulý měsíc nesměle špitalo, se už stalo v podstatě široce akceptovaným očekáváním: totiž aktuálně se očekává souběh recese, ještě vyšší inflace a vysokých úrokových sazeb. To je ta nejhorší možná kombinace pro cenné papíry,“ napsala Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.
Podle údajů agentury Bloomberg klesly akcie a dluhopisy celosvětově dohromady rekordně nejvíce od začátku sledování těchto dat v roce 1990. Index S&P 500 letos umazal více než 8 bilionů dolarů, což je nejhorší výkon za první pololetí za více než půl století. A v reálných hodnotách nyní S&P 500 míří k nejhorším ročním výnosům od roku 1972. „Není se co divit. Taky hospodářská politika, zejména monetární, ale i fiskální, byla v předešlých zhruba čtrnácti letech celosvětově v průměru nejhorší nikoliv jen za půl století, ale za celé století. Z toho pohledu trhy cenných papírů ještě mají dno daleko,“ dodává M. Šichtařová.
