Prasat, skotu, králíků a zaměstnanců v zemědělství ubylo

Počty chovaných prasat v Česku klesly za posledních 20 let do roku 2020 o 56 % na 1,5 milionu kusů, drůbeže o 15 % na 25,6 milionu kusů a počty skotu se snížily o 9 % na 1,4 milionu kusů. Informaci získanou na základě zemědělského sčítání, tedy tzv. Agrocenzu, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počty skotu jsou podle vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renaty Vodičkové nižší hlavně kvůli úbytku dojených krav, u kterých pokles činil 28,2 procenta. Celková produkce mléka se ale podle ní nesnížila, neboť se jí podařilo vyrovnat zvýšenou dojivostí. O 136 % na 230 000 kusů naopak vzrostly počty nedojeného skotu, tedy krav na maso.

I přes větší počet odchovaných selat, který se zvedl za pětinu století z 19 na 29 kusů na prasnici a rok, naopak nedokázal kompenzovat úbytek prasat v ČR. Počet prasnic se pak podle ČSÚ snížil o 67,1 % na 131 000 kusů.

Dlouhodobě pak přibývá ovcí (o 164,3 % na 173 000 kusů) a koz (o 142 % na 24 000 kusů). Tyto počty zvířat jsou ale proti počtům krav řádově nižší. Klesl také počet chovných samic králíků o 85,2 % na 9000 kusů.

Chov zvířat se stejně jako zemědělské podniky koncentroval, počet chovatelů do roku 2020 klesl o 42,5 % na 16 259 subjektů. Největší snížení bylo u chovatelů prasat, dále pak drůbeže, koz a skotu. Pouze u ovcí se počet chovatelů zvýšil.

Průměrný počet zvířat na zemědělský podnik činil u skotu loni 118 kusů, což znamenalo zvýšení o 52,7 procenta. U prasat to bylo 486 kusů a šlo o zvýšení o 142,1 %, u drůbeže to bylo 5167 kusů a počet se navýšil o 207 procent. U ovcí připadá na jeden podnik v průměru 42 kusů, tedy více než dvojnásobek proti době před 20 lety, u koz je to pak 16 kusů a jde o navýšení na téměř čtyřnásobek.

Pracovníků v zemědělství ubylo za 20 let o 26,9 procenta na 176.815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95.372 osob, oznámili na základě zemědělského sčítání, tedy tzv. Agrocenzu, zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.

Snížila se naopak výměra některých plodin jako pšenice či ječmene na úkor plodin pěstovaných mimo jiné na technické účely, jako jsou kukuřice nebo řepka. „Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 % na 70,8 %, naopak podíl trvalých travních porostů vzrostl z 22,8 % na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů. Z plodin pěstovaných na orné půdě přibyly plochy oseté kukuřicí, řepkou nebo sójou na úkor pšenice, ječmene, plodin sklízených na zeleno nebo brambor,“ upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Komentář SH:

Je to takový hezký příspěvek ČR k omezování emisí skleníkových plynů v zemědělství, k tvorbě krajiny, udržitelnému zemědělství a rozvoji venkova. Inu, není nad to, když se dotace správně nasměrují a padnou na úrodnou půdu. 

Obecně se zemědělská výroba koncentruje do větších podniků. Průměrná výměra každého z nich stoupla od roku 2000 z 93 hektarů na 121 hektar. Zvýšil se ale podíl vlastní obhospodařované půdy z 8 na 27 procent.

Podle šetření publikovaného v roce 2016, tedy z minulého Agrocenzu, byla ČR v EU první ve výměře zemědělské půdy na jeden subjekt, měla také první místo ohledně podílu ploch řepky na orné půdě, ale například páté místo v podílu ekologicky obhospodařované půdy. Údaje ze současného šetření zveřejní EU nejspíš v příštím roce.

Pracovníků v zemědělství ubylo za 20 let o 26,9 procenta na 176.815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95.372 osob. V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.
Snížila se naopak výměra některých plodin jako pšenice či ječmene na úkor plodin pěstovaných mimo jiné na technické účely, jako jsou kukuřice nebo řepka. „Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 % na 70,8 %, naopak podíl trvalých travních porostů vzrostl z 22,8 % na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů. Z plodin pěstovaných na orné půdě přibyly plochy oseté kukuřicí, řepkou nebo sójou na úkor pšenice, ječmene, plodin sklízených na zeleno nebo brambor,“ upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Obecně se zemědělská výroba koncentruje do větších podniků. Průměrná výměra každého z nich stoupla od roku 2000 z 93 hektarů na 121 hektar. Zvýšil se ale podíl vlastní obhospodařované půdy z 8 na 27 procent.
Podle šetření publikovaného v roce 2016, tedy z minulého Agrocenzu, byla ČR v EU první ve výměře zemědělské půdy na jeden subjekt, měla také první místo ohledně podílu ploch řepky na orné půdě, ale například páté místo v podílu ekologicky obhospodařované půdy. Údaje ze současného šetření zveřejní EU nejspíš v příštím roce.