Počet lidí se spořením na penzi stagnuje

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v posledních letech stagnuje. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,435 milionu lidí, o 6000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 2,938 milionu lidí. To bylo o 51.000 méně než na konci roku 2021. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,498 milionu lidí, o 46.000 více než v prosinci 2021.

Komenář SH: Penzijní spoření je pod obrovským mediálním tlakem. Zvlášt transformované fondy jsou stále pod tlakem investičních omezení a jejich výnosy nejsou nic moc. Ovšem je také pravda, že média ráda srovnávají s tím, co právě teď vynáší víc, a následně srovnávací základnu zase upraví tak, aby z toho „penzijňáky“ vyšly co nejhůř.

Pokles zájmu lidí spořit si na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři lze vysvětlit tím, že dnešní dospívající generace už využívá sama investiční platformy, které jim umožní nakoupit akcie či indexy pohodlně z mobilního telefonu, řekla ČTK konzultantka společnosti 4fin Michaela Moravcová. Státní příspěvek, který jim zůstane pouze v případě, ze vydrží spořit až do 60 let, není pro mladé lidi motivací. Vývoji podle ní přispívá i marketingový přístup moderních investičních platforem, proti téměř nulové marketingové viditelnosti penzijních fondů.

Za první čtvrtletí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 1,9 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek stoupl proti konci roku 2021 o dvě koruny na 148 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 141 Kč (nárůst o jednu Kč) a na doplňkové penzijní spoření 162 Kč (nárůst také o korunu).

Objem příspěvků zaplacených účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 10,1 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2021 o 11 Kč na 785 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění klesl o 16 Kč na 65 Kč a průměrný měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření se snížil o pět Kč na 824 Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Počet účastníků penzijního připojištění ve fondech třetího pilíře:

rok počet v milionech
2000 2,37
2001 2,53
2002 2,62
2003 2,74
2004 2,96
2005 3,28
2006 3,59
2007 3,94
2008 4,21
2009 4,39
2010 4,53
2011 4,57
2012 5,13
2013 4,96
2014 4,80
2015 4,64
2016 4,54
2017 4,47
2018 4,45
2019 4,46
2020 4,42
2021 4,44
1. čtvrtletí 2022 4,44

Zdroj: MF