Nezdařená digitalizace srazila stavařům tržby i zakázky
Nepovedený start digitalizace stavebního řízení má konkrétní negativní dopady na celý stavební sektor. Podle aktuální kvartální analýzy CEEC Research zaznamenalo 36 % stavebních firem pokles tržeb a 38 % pokles objemu zakázek.
„Nedostatečná provázanost digitálních platforem a pomalá adaptace legislativy způsobily chaos. To zkomplikovalo práci nejen úředníkům, ale i investorům a samotným stavebním firmám. Pokud nedojde k urychlené nápravě, harmonizaci systémů a důslednému proškolení pracovníků, může digitalizace místo očekávané modernizace dál zpomalovat rozvoj stavebnictví,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
hrozí značné ztráty v celém stavebním sektoru
Systém digitálního stavebního řízení (DSŘ) byl spuštěn 1. července 2024. Místo zjednodušení přinesl zejména technické a administrativní komplikace. Zatímco dvě třetiny stavebních firem (64 %) dopady nepocítily, zbylým 36 % poklesly tržby. A to v průměru o 18 procent. „Do průzkumu se zapojily velké, střední i menší společnosti. Z těchto dat lze odvodit, že hrozí značné ztráty v celém stavebním sektoru, který si za poslední léta prošel sám o sobě těžkým obdobím,“ říká Vacek.
Hlavní problémy souvisely s technickými nedostatky systému, administrativními komplikacemi nebo zpomalením schvalovacích procesů, což vedlo k opoždění stavebních projektů a snížení příjmů dotčených firem. Ty musely projekty neustále odkládat a kvůli tomu se jim snížil objem zakázek, což pocítilo 38 % dotázaných společností. Objem zakázek se jim snížil v průměru o 19 procent.
„Mezi hlavní problémy patří prodlevy ve schvalovacích procesech, nejistota ohledně správnosti postupů, administrativní zmatek a vyšší riziko vzniku dodatečných nákladů. K zásadním změnám, které by mohly digitalizaci stavebního řízení zlepšit, patří zejména důkladnější příprava a testování systému před jeho ostrým spuštěním, zjednodušení procesů pro žadatele, jednotná metodika a školení úředníků a lepší koordinace mezi státní správou a odbornou veřejností,“ popsal Kamil Jeřábek, generální ředitel a jednatel společnosti Wienerberger.
Výběrová řízení se zpožďují
Více než polovina dotázaných stavebních firem uvedla, že digitalizace negativně ovlivnila také výběrová řízení. Nefunkční systémy způsobují značná zpoždění ve schvalovacích procesech, což negativně ovlivňuje stavební firmy i veřejnou správu. Tato neefektivita vede k prodlužování lhůt pro získání stavebních povolení, zvyšování nákladů na realizaci projektů a v některých případech až k pozastavení stavebních záměrů.
„Celkově to vedlo k prodlení ve schvalování projektů, realizaci staveb i odsunu kolaudačních řízení. Mělo to tedy významný dopad představující zpoždění v související administrativě. Digitalizace stavebního řízení je dobrou cestou, ale je potřeba provést důkladnou analýzu potřeb úředníků, kteří danou administrativu vykonávají, hovořit s nimi a teprve na základě takové analýzy postupně nastartovat proces digitalizace,“ prohlásil Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief.
Záměr urychlit povolovací procesy po 1. 7. 2024 se zatím nenaplnil. Podle 65 % dotázaných stavebních společností přinesly legislativní změny nové komplikace, a povolování staveb neurychlily. Místo očekávaného zjednodušení došlo ke komplikacím a dalšímu zpoždění.
„Naším nejvýraznějším aktuálním problémem jsou potíže spojené s požadavkem využívat portál stavebníka pro přenos dokumentace a příloh v rámci stavebních řízení, konkrétně zejména nespolehlivost přenosu k úřadům – administrativní zátěž spojená s opakovaným nahráváním dokumentace na portál při změnách, a nesoulad mezi portálem stavebníka a lokálními systémy úřadů. To způsobuje nutnost opakovaného doplňování dokumentace nebo příloh řízení. Dočasným řešením by mohlo být umožnění přenosu dokumentů prostřednictvím datových schránek, což však současná legislativa neumožňuje,“ doplnil Ondřej Budík, generální ředitel a jednatel společnosti HBH Projekt. „Nezbytná je co nejrychlejší stabilizace portálu stavebníka a jeho efektivní integrace s navazujícími procesy a systémy.“
Průzkumu CEEC Research, který probíhal v únoru a březnu letošního roku, se zúčastnilo 128 stavebních společností.
Již krátce po spuštění DSŘ, které bylo doprovázeno novelizací stavebního zákona, varovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) před problémy, které způsobí zdržení přípravy a realizaci staveb a mohou prohloubit recesi celého odvětví. „Medializovaný Portál stavebníka je pouhým zlomkem problémů, kterým nyní musejí čelit projektanti při přípravě staveb a při povolovacím řízení. Už nyní na základě četných podnětů indikujeme značné komplikace i na straně stavebníků. A nedivili bychom se, kdyby byla řada stavebních záměrů pozastavena nebo úplně skončila,“ konstatoval tehdy Robert Špalek, předseda ČKAIT.
je jen otázkou času, kdy se objeví první hromadná žaloba na stát
Na konci minulého roku se stavební zákon změnil. Novela umožňuje využít po přechodné období, tj. do 31. prosince 2027, bypass, tedy „objížďku“ paragrafů stavebního zákona vyžadujících využití (v současné chvíli nefunkčních) systémů digitalizovaného stavebního řízení (DSŘ) pro rozhodování úřadů. Novela byla obecně přijata kladně, ale ani bypass se neobešel bez technických a uživatelských potíží. Letos v lednu opět varovala ČKAIT: „Jakožto stavebníci zůstáváme v nejistotě. Lhůty dodržovány nejsou. A ztráty stavebníků i projektantů vzrůstají. Je jen otázkou času, kdy se objeví první hromadná žaloba na stát kvůli tomu, že nejsou vydávána povolení stavebních záměrů, tudíž je ani není možné realizovat,“ varoval tehdy Radim Loukota, místopředseda ČKAIT.
Podle dílčích výsledků ankety, jak ji uspořádal Svaz měst a obcí, dochází nyní v 80 procentech stavebních řízení ke zdržení. Stavebníci nemohli kolaudovat nebo řízení dokončit. U 25 % stavebníků už vznikla finanční škoda. U 30 procent došlo k problémům s financováním kvůli nefunkčnímu stavebnímu řízení. Po města a obce je to problém jak na jejich straně, tak na straně stavebníka, cituje portál ceska-justice.cz výkonnou ředitelku Svazu měst a obcí Radku Vladykovou. „Bude nás to dobíhat celá léta, protože kdykoli v následujících letech může nastat kontrola dotací z EU nebo kontrola NKÚ a přezkoumat celý spis.“ Škody podle Vladykové budou obrovské.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které je za DSŘ odpovědné, nechalo celý systém digitalizace auditovat. Pracovní verze auditu „unikla na veřejnost“. Ministr Petr Kulhánek k tomu řekl: „Pracovní verze auditu potvrdila, že projekt byl od začátku ve značném zpoždění, a to ještě před nástupem současné vlády. Studie proveditelnosti z konce roku 2020 počítala s délkou realizace systému čtyři roky od konečného schválení nového stavebního zákona. Ten byl během přípravy pětkrát novelizován. Jeho klíčovou novelu poslanci schválili na začátku roku 2023 a už o rok později došlo ke spuštění informačních systémů. Tento spěch měl nutně za následek různé zkratky při přípravě, například se aplikace dostatečně nepřipravovaly v souladu s potřebami uživatelů na stavebních úřadech. Oddělení a později odbor, které měly projekt digitalizace stavebního řízení na starosti, se od počátku potýkaly s chronickým nedostatkem kvalifikovaného personálu pro zajištění takto rozsáhlého projektu. Ani částečné rozšíření týmu tento stav zcela nenapravilo. Při přípravě nového řešení tuto oblast nepodceníme.“
Stejně tak resort uznal pochybení, kdy před spuštěním informačních systémů DSŘ nepožádal o jejich takzvanou kolaudaci u Digitální informační agentury. Dílčí pochybení auditoři zjistili také v oblasti správy osobních údajů (GDPR). „Audit digitalizace stavebního řízení je pro nás cenný hlavně jako ponaučení do budoucna. V rámci nových soutěží na dodavatele se chceme vyhnout chybám, které provázely přípravu a spuštění předchozího řešení a zkomplikovaly práci řadě stavebníků a stavebních úřadů,“ připustil ministr Kulhánek.