Nezaměstnanost stoupla mírně o 0,6 procenta
Úřad práce ČR (ÚP) evidoval k 30. dubnu celkem 318 540 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 3600 méně než v březnu. Podíl nezaměstnaných ke konci dubna zůstal na 4,3 procenta. V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,6 procentního bodu, tedy o 38 462 uchazečů.
Proti předchozímu měsíci vzrostl v dubnu počet evidovaných volných pracovních míst, a to o 4046 na celkových 95 798. „Za duben zůstala nezaměstnanost na 4,3 %, což i přes nástup sezónních prací i růst volných pracovních míst ukazuje, že se rozevírají nůžky mezi lidmi, kteří práci hledají a jsou v evidenci úřadu práce, a pracovníky, které firmy na otevřená volná místa poptávají. Proto musíme klást ještě větší důraz na vzdělávání po celou dobu kariéry, včas řešit vhodné rekvalifikace a doplňovat kompetence průběžně, nejen až ve chvíli, kdy klienti řeší ztrátu zaměstnání,“ řekl generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. „Zároveň podle našich dat sledujeme, že přibližně třetina uchazečů si najde novou práci poměrně rychle, konkrétně do tří měsíců. Proto speciální péči věnujeme zejména osobám, které mají zhoršené podmínky na trhu práce.“
V rámci krajského srovnání meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob v Praze a v Karlovarském kraji (o 0,1 procentního bodu). Meziročně se podíl nezaměstnaných oproti dubnu loňského roku nejvíce zvýšil v kraji Karlovarském (o 0,9 procentního bodu), dále v Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém a v Ústeckém kraji, shodně o 0,7 procentního bodu. V absolutní hodnotě přibyli uchazeči o zaměstnání v dubnu proti březnu rovněž v Praze, Libereckém a v Karlovarském kraji.
Během dubna se na ÚP nově evidovalo 39 939 lidí. Počet nově evidovaných uchazečů za duben byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 3866 osob, meziročně o 3736 osob. Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 168 616 žen, ty tak tvořily podíl 52,9 %. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl v dubnu na 4 % a podíl žen zůstal na 4,6 procenta.
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z maloobchodu, velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, výroby motorových vozidel, vzdělávání, veřejné správy a obrany nebo pracovali v poštovních a kurýrních službách. Mimo Prahu, která je ve statistikách považována za jeden region, z hlediska okresů nejvíce nezaměstnaných vstoupilo nově do evidence ÚP v okrese Brno-město, konkrétně 1753 osob, nejméně v okrese Jeseník: 156 osob.
Z evidence ÚP v dubnu odešlo 43 539 uchazečů, tj. o 3122 osob více než v předchozím měsíci a o 1209 osob méně než loni v dubnu. Do nového zaměstnání nastoupilo 35 836 lidí. Řada z nich našla uplatnění v maloobchodu, velkoobchodu, ve veřejné správě, vzdělávání, ve výrobě kovových konstrukcí nebo zdravotní péči.
Na jedno volné místo připadá 3,3 uchazeče o práci
Zaměstnavatelé nabízeli ke konci dubna prostřednictvím ÚP celkem 95 798 volných pracovních míst, což je o 4046 více než v březnu, jedná se tedy o nárůst o 4,4 %. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 3,3 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (23,7), Sokolov (17,2), Děčín (12,8), Hodonín (12,1) nebo Bruntál (10,5). Na nahlášená volná pracovní místa hledají zaměstnavatelé z téměř 73 % uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,7 % tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Zaměstnavatelé mají dle evidence Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o kuchaře, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče. Absolutně nejvíce volných pracovních míst nabízí zaměstnavatelé v Praze (24 983 míst) a ve Středočeském kraji (16 338 míst). Data volných míst na rozdíl od statistik evidovaných nezaměstnaných nevypovídají komplexně o celém trhu práce, mnoho pozic se obsazuje na pracovním trhu prostřednictvím mimo poptávku přes ÚP ČR.
„Nezaměstnanost se nezvyšuje, což je důležitou pozitivní zprávou pro stabilitu trhu práce. Abychom tento trend udrželi a zároveň pomohli lidem najít co nejlepší uplatnění i v měnících se podmínkách, chceme nadále posilovat systém rekvalifikací, který se v posledních letech mimořádně osvědčil a řadě lidí pomohl najít vhodnější a zajímavější uplatnění. Přicházíme také s velkou revizí dávkového systému tak, aby byl motivační k práci a zároveň spravedlivý,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Jarní měsíce jsou obvykle ve znamení poklesu nezaměstnanosti, za kterým stojí pozitivní sezónní faktory. Typicky na jaře dochází k tradičnímu rozšíření nabídky pracovních míst v zemědělství, ve stavebnictví či ve službách orientovaných na cestovní ruch. „V letošním roce však tento sezonní vzorec moc neplatí, když nezaměstnanost klesá jen velmi pozvolna (únor: 4,38 %, březen: 4,32 % a duben: 4,27 %) a sezónně očistěná nezaměstnanost naopak mírně roste,“ připomíná Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin. „Zatímco v roce 2024 činil podíl nezaměstnaných osob 3,8 %, tak v letošním roce lze očekávat růst nezaměstnanosti výrazněji nad 4 % a to především ve druhé polovině roku. V souhrnu za celý letošní rok lze podle mě očekávat podíl nezaměstnaných osob v rozmezí 4,3 – 4,5 %. Rizikem je především výraznější propouštění ve výrobním sektoru v návaznosti na výši amerických cel a s tím související oslabení poptávky.“
Podobně to vidí Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance: „Příchod jara zpomalil chladnutí trhu práce, které jsme viděli v předchozích měsících. Potvrdilo se, že efekt rozjezdu sezónních pracovních míst ale bude v letošním roce tlumený problémy v průmyslu. Tento sektor se už řadu čtvrtletí potýká s klesajícími zakázkami. S pokračující nejistotou v celní politice to bude jenom horší. V Česku je nejvíc ohrožený subdodavatelský průmysl. Sázíme na to, že nezaměstnanost v průměru za celý letošní rok znovu naroste, což se děje už od roku 2022. V roce 2025 by měla míra nezaměstnanosti narůst z loňských 3,8 % na letošních 4,2 procenta. Pokud ale celní války budou pokračovat, pak průmyslové podniky zrychlí propouštění a nezaměstnanost vyskočí ještě výše.“