Průmyslu se překvapivě zadařilo, zaměstnanost klesá
Průmyslová výroba v září meziročně reálně vzrostla o 6,2 %. Proti srpnu byla vyšší o 2,7 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 8 procent, oznámil Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě. Číslo překvapilo analytiky, kteří v průměru očekávali tempo růstu zhruba poloviční. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září 2026 meziročně snížil o 0,9 procenta.
„Ke zrychlení tempa růstu průmyslové produkce v září nejvíce přispěla výroba motorových vozidel a jejich dílů a výroba elektřiny. Nadále platí, že průmyslu jako celku se i přes všechny omezující ekonomické faktory dále daří a v růstu je většina průmyslových odvětví,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Produkce se zvýšila dále například ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výrobě elektrických zařízení nebo výrobě počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení. Meziroční pokles zaznamenala především menší odvětví zpracovatelského průmyslu, ale k mírnému poklesu došlo i ve váhově významnějších odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a pryžových a plastových výrobků.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září 2026 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 8 procent. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 14,4 %, tuzemské nové zakázky zaznamenaly pokles o 3,3 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 11,2 %. „Nové zakázky v září přibyly ve všech sledovaných odvětví průmyslu. Významné dlouhodobé zakázky mají podniky ve výrobě kovodělných výrobků nebo výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, především kolejových vozidel,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Růst hodnoty nových zakázek pokračoval i ve výrobě elektrických zařízení, výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení nebo výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Vývoj nových zahraničních zakázek nekoresponduje s kolabujícím německým průmyslem, jenž patří mezi hlavní odběratele českých společností, a to zejména v průmyslu. Ukazuje se, že si české firmy dokáží najít zákazníky i jinde než v Německu nebo v Evropě.
Hospodářská komora ČR (HK) vydala zprávu o výsledku dotazníkového šetření, zvaného Komorový barometr. Více než polovina firem (52,9 %), zapojených do Komorového barometru, očekávala ve druhém pololetí letošního roku stabilní ekonomickou situaci. Zlepšení předpokládalo 28,3 % respondentů a zhoršení 18,8 %. Zlepšení ekonomické situace očekávaly nejčastěji střední firmy (33,7 %). U velkých firem naopak mírně převažoval výhled na zhoršení ekonomické situace. Do šetření se zapojilo 346 respondentů.
Meziroční růst průmyslové výroby bylo nejvyšší od února 2022, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině. „Přes všechny ekonomické nástrahy, jako jsou bobtnající náklady na energii, zhoršení geopolitické situace nebo zpomalující růst české ekonomiky, se v růstu drží většina průmyslových odvětví. To je dobrá zpráva, která potvrzuje odolnost současného růstu českého průmyslu. Vlastně je to důkazem toho, že české průmyslové podniky vynikají schopností adaptovat se i na zhoršené podmínky,“ komentuje statistické údaje Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Pro podniky ale už není hlavní otázkou, jestli průmysl roste. Mnohem důležitější je, jestli se růst objednávek udrží natolik dlouho, aby firmy začaly znovu výrazněji investovat a nabírat zaměstnance. Prozatím platí, že průmyslové firmy musí pečlivě kontrolovat své výdaje. O tom svědčí to, že průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září 2026 meziročně snížil o 0,9 %. Firmy se za současné situace snaží jednoznačně sázet na zvyšování produktivity, automatizaci a efektivnější využívání současných kapacit.“