Německá ekonomika loni klesla o 0,3 %. Další růst ohrožuje rozpočet

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně na základě prvního odhadu oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.

V roce 2022 ekonomika i přes následky ruské invaze na Ukrajinu vzrostla o 1,8 procenta. Podle kalendářně očištěných dat činil růst 1,9 procenta. Loňský propad podle kalendářně přepočtených dat činil 0,1 procenta, uvedl statistický úřad.

Zpráva přichází v době, kdy další růst ohrožuje rozpočotvá krize. Ústavní soud na podzim zablokoval vládě 60 miliard eur v klimatickém fondu a ta musela přistoupit k řadě škrtů. Ty vyvolaly mimo jiné blokády silnic ze strany zemědělců, mj. ve stejné době, kdy stávkovali železničáři. Německou politickou scénou navíc hýbe téma migrace.

„Hospodářský vývoj v Německu se vlivem krizí zastavil,“ řekla Brandová, podle které na výkon ekonomiky dolehly krize ve světě. „Vysoké ceny i přes nedávný pokles nadále dusí hospodářský růst. K tomu se přidaly nevýhodné finanční podmínky kvůli rostoucím úrokům a omezená poptávka v tuzemsku i zahraničí. Německé hospodářství tak nepokračovalo v oživení z hlubokého propadu v covidovém roce 2020,“ dodala.

Loňský výkon ekonomiky mírně překonal očekávání vlády, která vycházela z hospodářského poklesu o 0,4 procenta. Ekonomický institut Ifo naopak předpokládal, že HDP v loňském roce klesne o 0,3 procenta. Letos Ifo počítá s meziročním zvýšením HDP o 0,9 procenta, zatímco vládní odhad slibuje růst o 1,3 procenta.

Německo má největší ekonomiku v Evropě a čtvrtou největší na světě. Je zároveň důležitým obchodním partnerem pro mnoho českých firem.