Nelze počítat se zlevněním potravin, když poroste cena energie

Ilustrační foto: Patrick Fore na Unsplash

Od začátku příštího roku nelze počítat s poklesem cen potravin, když mají růst ceny energie. Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) o tři procenta se proto nemůže projevit. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že naopak nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energie vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.

Večeřová prohlásila, že k poklesu cen potravin v poslední době vedlo hlavně fungování trhu, nikoliv tlak vlády, o kterém několikrát mluvili jak Výborný, tak premiér Petr Fiala (ODS). Ke zdražování naopak vedl růst nákladů, doplnila. Proto v situaci, kdy podle posledních informací mají firmám výrazně růst ceny energie, nelze počítat s tím, že se ceny potravin sníží.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza ve stejném pořadu poznamenal, že pokud je stále velká poptávka po levnějších potravinách, musí obchodníci sahat po zboží z dovozů. „A jakékoliv zvýšení ceny energie k růstu cen potravin povede,“ prohlásil. Podotkl také, že potravinářské firmy další možný růst nákladů postaví do velké nevýhody proti zahraničí. Vládní konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny, upozornil.

DPH na potraviny se má podle vládního konsolidačního balíčku od ledna snížit ze současných 15 na 12 procent. Prouza už dříve ale upozorňoval na to, že konsolidační balíček přesune nealkoholické nápoje do základní 21% sazby ze současné 15% sazby. Večeřová v pořadu opět zkritizovala srovnávání cen potravin v Německu a Česku, které ve svém nedávném videu prezentoval premiér Fiala. V Německu je na potraviny DPH 7 procent a Polsko až do konce letošního roku snížilo sazbu na nulu. To vede dlouhodobě k nákupům Čechů v zahraničí.

Energetický regulační úřad (ERÚ) nedávno oznámil, že pro domácnosti navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procento a u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím a podle opozice je situace selháním vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) ale trvá na tom, že koncové ceny energie v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent. Konečná podoba regulované složky energie bude jasná na konci listopadu.

Výborný řekl, že o situaci v cenách energií pro velké odběratele se bude ještě jednat. Uvedl také, že se má 4. prosince sejít na dalším jednání se zástupci obchodních řetězců.

Cena energie se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny by měla v příštím roce tvořit u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent.