Na Německo se řítí další účet za transformaci. Rozpočet se zmítá v křeči
Německá vláda bude muset převést dalších 8,7 miliardy eur na energetickou transformaci. A to v době napjatého státního rozpočtu. Podle Handelsblattu náklady na podporu obnovitelné energie prudce rostou a překračují původní odhady. Takzvaný účet EEG, založený za tímto účelem, je prázdný.
Podle informací webu Handelsblattu bude muset spolkový ministr financí Christian Lindner převést zmíněných 8,7 miliardy eur do resortu ministra hospodářství Roberta Habecka. Protože účet EEG je třeba ze zákona dorovnat. Jen na červen má vydat přes 2 miliardy. Pro představu, aktuální schodek státního rozpočtu dosáhl na konci dubna 24,4 miliardy eur. Takže jde o poměrně velký zásah.
Německé státní finance jsou napjaté, především od loňského podzimu. Tehdy ústavní soud zablokoval 60 miliard eur v klimatickém fondu. Stát si totiž původně tyto peníze půjčil na řešení covidu, ale pak se rozhodl je použít jinak. Což se soudu nelíbilo.
Na vládu se snesla obrovská vlna kritiky nejen od opozice (což se dalo čekat), ale i od médií. Například Bild psal o odpovědnosti za historickou rozpočtovou katastrofu.
Německo léta bojovalo s vysokými státními schodky podobně, jako většina západoevropských zemí. Pamětníci si možná vzpomenou, že aby splnilo maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny, pomohlo si přeceněním zlatých rezerv. Nutno ale podotknout, že v letech následujících schodky snižovalo a tím i celkové zadlužení. Dá se říct, že v Evropě bylo v této disciplíně výrazně úspěšnější jen Irsko, které dluh snížilo na zlomek původní hodnoty.
Po deseti letech bez schodků
Jenže přišel Covid, země se postavila do čela nejrazantnějších opatření a začala solit náhrady. Zároveň si poškodila ekonomiku jak restrikcemi, tak byrokracií a přechodem na zelenou energii. Zatímco od roku 2011 dokázala hospodařit bez rozpočtových schodků (!), po deseti letech do nich začala padat znova. A pozastavila takzvanou dluhovou brzdu, která povoluje schodek jen do 0,38 % HDP.
Navíc Německo začalo vyvádět stále více peněz do mimorozpočtových fondů, za což jej kritizovala řada institucí včetně tzv. účetního dvora. Ministr financí Lindner dokonce loni prohlásil, že náklady na obsluhu dluhu jsou už dvojnásobné ve srovnání s výdaji ministerstva školství a výzkumu.
Loňský zářez ústavního soudu znamenal velkou ránu a chvíli se spekulovalo, zda se vládní koalice nerozpadne. Na jedné straně právě ministr financí a šéf Svobodné demokratické strany (FDP) vyhlásil nouzový režim a začal volat po nutné konsolidaci. Na druhé politici sociálně demokratické SPD a Zelení přece jen měli tendenci udržet stávající trend podpory ekonomiky a její transformace na bezemisní.
I teď se proto nad rozpočtem na další rok vede velká debata a jeho schválení se stále posouvá v čase. Podle Wirtschaftswoche se dokonce někteří členové SPD mobilizují proti vlastnímu kancléři Olafu Scholzovi. Mobilizují se proti dluhové brzdě a chtějí víc peněz pro své resorty. Není divu, koaliční strany mají nízké preference, zvlášť SPD. V průzkumech vede CDU/CSU a když je zle, zpravidla se začnou rozdávat peníze.
O tom ale ministr financí lehce podporovaný kancléřem nechce slyšet. Zdůrazňuje, jak moc stoupl podíl státu na HDP během covidu a po něm, a že takhle to nejde. Léto v Bundestagu tak bude zatraceně horké. A bude mít samozřejmě vliv i na nás. Protože krácení výdajů v Německu znamená i pokles poptávky po českém exportu.
