Moskva chce od zahraničních firem příspěvek za odchod z Ruska, píše tisk

Ivan Hrozný se s tím taky nemazal. Na cizáky musí být přínost. A co teprve na vlastní. Foto Pixabay

Zahraniční firmy z „nikoli přátelských zemí“ by při opuštění svých ruských aktiv měly ruským úřadům zaplatit „dobrovolný příspěvek“ ve výši pěti procent jejich tržní hodnoty, napsal dnes na svém webu Kommersant s odvoláním na zápis z jednání vládní podkomise pro kontrolu zahraničních investic, zveřejněný na webu ministerstva financí. Podkomise jednala ještě na začátku března.

Z dokumentu vyplývá, že v případě prodeje svých aktiv se slevou menší než 90 procent by nerezidenti měli do státního rozpočtu přispět nejméně pěti procenty z jejich tržní hodnoty. V případě, že sleva přesáhne 90 procent, pak by příspěvek měl činit nejméně deset procent.

Komentář SH: Jeden by třeba i předpokládal, že nemůže být nic lepšího, než když domácí subjekty nakoupí podnikatelská aktiva, třeba výrobní od cizáků se slevou . Ale ruští politici a možná i ekonomové to vidí jinak. Jasně, že když automobilka prodá výrobu a domácí průmysl v ní nebude mít co dělat, tak je to na houby. Spíš jde ale o nějaký trest či hledání dodatečných zdrojů. Možná v minulosti bychom i něco podobného našli. Protekcionismus byl ještě začátkem 20. století obrovský. Ale dnes? Rusko náse chce asi vrátit do dob již minulých i z hlediska pravidel pro fungování ekonomiky.

Dříve se předpokládalo, že příspěvek bude v jakémkoliv případě činit deset procent z hodnoty transakce, připomněl Kommersant.

Dříve se předpokládalo, že příspěvek bude v jakémkoliv případě činit deset procent z hodnoty transakce, připomněl Kommersant.

A souhlas máte?

Ještě loni v březnu ruská vláda přijala pravidlo, podle kterého transakce ruských společností s občany a firmami z nikoliv přátelských zemí musí být schváleny vládní komisí pro zahraniční investice. Podle posledních změn se souhlas komise vyžaduje při následných prodejích či převodech cenných papírů.

Řada západních firem se stáhla z Ruska poté, co ruská vojska loni v únoru na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tak nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Západ zareagoval uvalením sankcí proti Rusku a podporou Ukrajiny.

Odešlo prý jen 9 % firem

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychjlo Podoljak minulý měsíc uvedl, že během války jen devět procent z téměř 1500 světových firem opustilo ruský trh.

„Mezi západními společnostmi, které nadále podnikají v Rusku, tvoří největší část německé (19,5 procenta), americké (12,4) a japonské firmy (sedm procent). V teroristickém státě zůstaly firmy jako Metro, Leroy Merlin, Auchan, Nestlé, Unilever, Procter&Gamble, Siemens, Pfizer, Philip Morris, Bayer, Acer, Alibaba, CloudFlare, Société Générale, Credit Suisse, Lenovo, Asus, Cersanit a další,“ napsal Podoljak v sociální síti. Některé západní banky za rok války dokázaly v Rusku podle něj vygenerovat výjimečně vysoké zisky. „(Rakouský finanční ústav) Raiffeisen Bank zvýšil zisk v Rusku o 313 procent. Za loňský rok zisk ruské pobočky představoval 474 milionů eur (asi 11,26 miliardy Kč), což je největší suma ze všech poboček v jihovýchodní Evropě,“ upozornil.

„Neodejít z Ruska za rok války – to není náhoda, ale vědomé stanovisko. Kolektivní Západ, jehož trh má pro nadnárodní korporace větší důležitost než Rusko, by měl projevit tvrdý postoj,“ vybídl Podoljak.