MF v nové prognóze podceňuje hospodářský růst
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 % a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby. V předchozí dubnové prognóze počítalo letos s růstem o 3,1 % a příští rok o 3,7 procenta. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19 o 5,8 procenta.
Úřad zároveň informoval o tom, že prognóza bude sloužit jako východisko pro makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024. Základní parametry rozpočtu vláda už schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1486 mld. Kč a výdaje 1876 miliard korun. Ministerstvo financí ale už dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.
Předražené nemovitosti jsou jedním z rizik jak inflačních, tak prorůstových. Foto: SH
„V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení,“ uvedlo ministerstvo v dokumentu.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si ministerstvo financí pesimistickou prognózou připravuje půdu pro obhajobu hlubokého deficitu. „Ministerstvo publikuje prognózu spíše ze spodní části realistického pásma odhadu vývoje, aby snáze opodstatnilo schodek státního rozpočtu navržený pro příští rok, 390 miliard korun. Pokud by nyní ministerstvo totiž hýřilo optimismem, bude se vládě obří deficit, který již rámcově schválila, hájit a ve sněmovně prosazovat ještě hůře než při přece jenom méně pozitivním výhledu,“ řekl Kovanda.
Komentář SH:
Navrhovaný schodek 390 mld. Kč není odůvodnitelný ani podporou post-pandemické ekonomiky, ani zmírňováním sociálních dopadů státních restrikcí spojených s nemocí covid-19. Je to deficit systémový, který se každé příští vládě bude jen velmi obtížně odbourávat, bez ohledu na to, že ekonomika a případně inflace porostou vydatnými tempy. Zadlužení ČR vystoupá během příštích dvou tří let z nynějších zhruba 43 % HDP na téměř 50 % HDP, což v mezinárodním srovnání nemusí vypadat nijak zle, ale ve výhledu není žádné zásadní opatření, které by této rostoucí tendenci efektivně bránilo. S růstem deficitu veřejných financí, absolutním i relativním k HDP, se bude také zdražovat dluhová služba státu. Například aktuální výnos desetiletých státních dluhopisů činí 1,83%, ještě před 10 měsíci byl ani ne poloviční. Dříve nebo později nezbyde, než zvyšovat daně a omezovat výdaje, a to především výdaje sociální. Málokdo si toho všiml, ale už letos výrazně klesly nově přiznávané důchody jako důsledek změny ve vzorci jejich výpočtu. Podobných fifikundací a podvodů bude přibývat.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na twitteru upozornila, že nová makroekonomická prognóza ukazuje na zrychlení hospodářského růstu, inflace i zlepšení výběru daní. „Pro rok 2021 bude na daních vybráno o 60 miliard více, než se čekalo v dubnu. Státní rozpočet by proto klidně mohl mít o dost nižší deficit než plánovaných 390 miliard korun,“ uvedla.
Odhad inflace ministerstvo v nové prognóze výrazně zvýšilo nad 3 % v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 % a příští rok 3,5 procenta. V dubnu odhadoval úřad letos inflaci na 2,5 % a příští rok na 2,3 procenta. „Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank,“ uvádí materiál.
Od aktuálních odhadů inflace se budou zřejmě odvíjet i vyjednávaní o růstu platů. Například vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes uvedl, že při jednáních o platech ve veřejné sféře pro příští rok bude prosazovat zvýšení nejméně o 3,5 % tak, aby reálně po odečtení inflace neklesly. Hamáček bude z pozice ministra vnitra prosazovat i růst platů policistů a hasičů. Odboroví předáci koncem června pohrozili případnými nátlakovými akcemi, pokud by se platy od ledna nezvedly aspoň o inflaci. „Po ročním zmrazení platů je na místě odměnit zaměstnance veřejného sektoru, díky kterým podnikatelská sféra, ale i občané ekonomicky lépe zvládli koronavirovou dobu,“ reagoval na twitteru předák úřednických odborů Pavel Bednář. Šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek před nedávnem řekl, že pro zdravotníky bude tato druhá největší centrála požadovat přidání aspoň o deset procent.
Vývoj na trhu práce zůstává podle prognózy pozitivní. „Navzdory ukončení většiny rozpočtových stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu,“ uvádí materiál. I tak ministerstvo financí letos počítá s nárůstem nezaměstnanosti na 3 % z loňských 2,6 procenta. Příští rok by pak nezaměstnanost měla klesnout na 2,7 procenta. V dubnu přitom ministerstvo financí počítalo letos i příští rok s nárůstem nezaměstnanosti na více než 3 procenta.
Jako rizika odhadovaného vývoje ministerstvo označilo vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Důležité bude podle ministerstva také vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce, vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen nemovitostí. „Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit,“ uvedl úřad.
Česká národní banka ve své nové prognóze z počátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 % a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace v srpnové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta.
