Lidé nechtějí riskovat s prací, nemají na to peníze
Po období opatrnosti se zvyšuje aktivita lidí na pracovním trhu. Roste počet reakcí, poptávka firem zůstává silná, ale přirozená mobilita, zejména ochota k dobrovolným změnám na straně zaměstnanců, zůstává velmi nízká. Důvodem jsou nedostatečné finanční rezervy domácností, omezené možnosti dalšího vzdělávání a rekvalifikací a přetrvávající regionální rozdíly v motivaci pracovní síly. Vyplývá to z aktuálních dat společnosti Alma Career.
Za prvních osm měsíců letošního roku na obsazované pozice přes Jobs.cz, Prace.cz, mobilní aplikaci Práci za rohem a další služby společnosti Alma Career odpovědělo celkem 635 617 unikátních kandidátů (meziročně o 7 % více), kteří zaslali celkem 5 074 860 reakcí (meziročně o 6,8 % více), přestože počet unikátních obsazovaných pozic ve stejném období oproti loňsku mírně klesl o 6,1 % na 227 351. To ukazuje jednak na mírně rostoucí konkurenci mezi zájemci o novou práci – byť v řadě odvětví a konkrétních profesí, zejména technického směru či např. ve zdravotnictví a sociálních službách, přetrvává silný nedostatek lidí – a dále také na skutečnost, že se lidé po období ekonomické nejistoty znovu postupně odhodlávají ke změnám.
Zásadní bariérou, která brání větší mobilitě lidí mezi zaměstnavateli, profesemi i celými odvětvími, je nedostatek finančních rezerv domácností. Téměř čtvrtina zaměstnanců nemá žádné disponibilní rezervy pro případ výpadku příjmů, dalších 17 % by z dostupných úspor zvládlo pokrýt pouze jediný měsíc, celkem 70 % pracujících má dostupné rezervy nejvýše na 3 měsíce bez příjmů. Bezpečný finanční polštář tak chybí většině domácností, což snižuje jejich ochotu riskovat změnu zaměstnání či rekvalifikaci a zároveň omezuje možnosti investovat do vlastního vzdělávání.
S finančními limity úzce souvisí i kvalifikační bariéra. Mnoho lidí nemá potřebné dovednosti pro změnu profese a zároveň jim chybí prostor či prostředky k jejich doplnění. Situaci dále komplikují vysoké nároky zaměstnavatelů, zejména u specializovaných pozic, a také omezené příležitosti k rozvoji dovedností.
Problémem jsou i přemrštěné požadavky na uchazeče, které se stále častěji objevují i u relativně juniorních pozic. Lidé s delší praxí či kariérní dráhou za sebou, často kolem padesátého roku života, narážejí při hledání práce na vysokou kvalifikační bariéru i u pozic, které by jinak mohli bez problémů zvládnout. To je odrazuje od pokusu o kariérní změnu a posiluje pocit, že trh práce je vůči nim uzavřený.
Tento pocit zdůrazňují požadavky firem, které u personálních agentur poptávají uchazeče mezi 30 a 45 roky věku, na což poukázal průzkum společnosti Hofmann Personal.
Tyto objektivní bariéry podle analytických dat nejvíce brzdí přesun pracovníků do rychle rostoucích odvětví, jako jsou energetika, stavebnictví, obranný průmysl, zdravotnictví nebo sociální služby. Tedy obory s nejvyšším růstovým potenciálem a zároveň s výrazným nedostatkem odborníků. Významné přesuny pracovních sil probíhají také v průmyslu, kde dlouhodobě chybějí specialisté v technických profesích náročných na znalosti jak vysokoškolského, tak řemeslného typu. Rychlá digitalizace a nástup umělé inteligence zároveň zrychlují změny v požadavcích na kvalifikaci, což ještě víc zdůrazňuje potřebu kontinuálního vzdělávání v nejrůznějších profesích.
Vzdělávání motivuje i brzdí
Firemní vzdělávání v Česku ukazuje výrazné rozdíly mezi možnostmi a realitou. Téměř polovina zaměstnanců má přístup k dalšímu vzdělávání v práci, ale jen 27 % uvádí, že jim zaměstnavatel skutečně nabízí prostor k profesnímu posunu. Zbývající většina ve své práci spíše stagnuje, což odráží nerovnováhu mezi ochotou učit se a reálnými příležitostmi k růstu.
U těch, kteří se vzdělávají nebo o to usilují, přitom právě vzdělávání často posiluje chuť ke změně zaměstnání i přesto, že to pro ně znamená riziko. Mnozí narážejí na nedostatek času, financí či podpory ze strany firmy, takže svůj profesní rozvoj mohou rozvíjet jen omezeně.
„Lidé se chtějí dále učit. Jejich hlavní motivací není získat další kurs do životopisu, ale posunout se k zajímavější, i do budoucna perspektivnější a lépe ohodnocené práci. Problém je, že ve spoustě firem tyto možnosti nemají. A paradoxně právě ti, kteří se vzdělávají intenzivněji, poměrně často zjistí, že prostor pro profesní růst a kariérní posun musejí hledat jinde. Učení se tak často stává impulzem ke změně zaměstnání. Když firma nenabízí smysluplný interní posun, lidé si ho dříve či později najdou sami,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik Alma Career.
nedostatek kvalifikovaných lidí bude výrazně sílit
Demografický vývoj ukazuje, že během příštích 15 let se poměr nových absolventů vstupujících na pracovní trh a lidí, kteří z něj mohou odcházet (po vzniku nároku na starobní důchod) vyšplhá až k hranici 1 : 2. Nedostatek kvalifikovaných lidí tedy bude výrazně sílit a firmy proto budou muset hledat způsoby, jak si zkušené zaměstnance udržet co nejdéle aktivní, a zároveň výrazně podpořit průběžné doplňování kvalifikací a usnadnit také celkové rekvalifikace lidí v produktivním věku.
Finanční situace domácností se zlepšuje pomalu
Navzdory rostoucí ekonomice zůstávají finance českých domácností napjaté. Mzdy sice ve druhém čtvrtletí 2025 vzrostly nominálně o 7,8 % a reálně o 5,3 %, avšak dopady předchozí inflace jsou stále patrné. Zatímco loni by si 22 % lidí nemohlo dovolit nečekaný výdaj kolem 14 000 Kč, letos je to už 26 %. Dalších 35 % by takový náklad pokrylo jen s obtížemi. Bez problémů by podobný problém zvládlo pouze 39 % českých domácností.
Část lidí s nižšími příjmy je nucena svůj výdělek kompenzovat dodatečnými zdroji příjmů mimo hlavní zaměstnání. Přibližně jedna čtvrtina zaměstnanců si tak přivydělává, aby pokryla své životní náklady, a zhruba 17–18 % má dokonce druhý úvazek nebo další práci. Tento trend úzce souvisí s reálným poklesem příjmů a rostoucím tlakem na finanční stabilitu domácností.
Reálný propad příjmů z let 2022 a 2023 se většině zaměstnanců podaří dohnat až na konci letošního roku.
Trh práce se po letech nejistoty znovu probouzí, ale k dlouhodobé stabilizaci bude nutné odstranit systémové překážky a podpořit mobilitu lidí mezi profesemi i věkovými skupinami. Rozhodující bude přístup firem jak k rozvoji zaměstnanců, tak ke skupinám, které bývají z pohybu na trhu nejčastěji vyloučené.
Pokud se nezmění přístup k lidem po padesátce, tvrdě narazíme do demografické zdi
„Intenzita změn v globální ekonomice, v potřebách společnosti i rozvoj nových technologií, které se bezprostředně propisují do proměny nároků a potřeb na pracovním trhu, se stupňují. Je proto nezbytné, aby lidé měli prostor a prostředky učit se novým věcem, průběžně si doplňovat kvalifikaci, posouvat se k žádaným specializacím a rolím, případně i možnost restartu kariéry a přesunu do rychle rostoucích, perspektivních odvětví. Firmy by měly více otevírat juniorní pozice i lidem po komplexních rekvalifikacích a systematicky podporovat vzdělávání a cílený profesní a kariérní rozvoj i ve středním i vyšším produktivním věku. Pokud se nezmění přístup k lidem po padesátce, kteří často ztrácejí možnost kariérního posunu a tím i motivaci zůstat za dobrých podmínek na pracovním trhu, během patnácti let tvrdě narazíme do demografické zdi,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský. „Důležitá je také práce s motivovanými, i když nespokojenými zaměstnanci. Právě oni ukazují, co ve firmě nefunguje, a pokud jim dáme prostor, dokážou ji posunout dál. Zásadní je ale také podpora přesunů lidí do klíčových odvětví od energetiky, stavebnictví a obranného průmyslu až po zdravotnictví, sociální služby a další obory, z nichž část je u nás dlouhodobě podfinancovaná, mají však obrovský potenciál k dalšímu růstu. Český trh se po letech určitého přešlapování na místě znovu probouzí, ale k tomu, aby se mohl opravdu rozhýbat a adaptovat na bezprecedentní změny ve světě, potřebujeme otevřít cestu k rozvoji dovedností a lepšímu využití lidského potenciálu u všech generací.“
Alma Career je se věmuje náborovým službám. Provozuje pracovní portály v jihovýchodní a střední Evropě, Pobaltí a Finsku. Nabízí více než 1,3 milionu volných pozic, eviduje téměř 15 milionů pracovních žádostí a více než 5 milionů návštěvníků. Alma Career je také členem The Network – globální aliance předních pracovních portálů, která pokrývá více než 140 zemí a provozuje přes 60 pracovních platforem.