Le Monde: Francie zpochybňuje snížení emisí o 90 % do roku 2040
Evropskou unii možná čeká horká debata o klimatických cílech. „Francie zpochybňuje evropský cíl snížení emisí CO₂ o 90 % do roku 2040,“ napsal server Le Monde.
Le Monde není žádný okrajový „plátek“. Jde o web spojený s prestižním deníkem, jehož informace bývají ověřené. Podle textu zprávy prezident Emanuel Macron nezpochybňuje samotný cíl dostat se k uhlíkové neutralitě. Chce ale s ostatními státníky projednat tempo a pozici jádra. A to co nejrychleji, než příští týden přijde Evropská komise s vlastními návrhy.
Francie byla dlouho zastáncem zelených dohod a Macron tento trend přímo ztělesňoval. Již v poslední době se ale ze země ozývalo množství hlasů směrem k deregulacím, a to nejen pokud jde o klima. Volání po omezení byrokracie přicházelo z řad její vlády již před loňskými volbami. Teď je tu znovu.
Podle Le Monde z Elysejského paláce zní, že v době, kdy unie ekonomicky zaostává za Spojenými státy a Čínou, je třeba projednat podmínky, které umožní zachovat konkurenceschopnost a zároveň cíl uhlíkové neutrality do roku 2050. Cíl prý má být zachován, avšak trajektorie by měla být pragmatická.
Článek se zmiňuje i o přístupu k jádru. To už unie na milost vzala. Nicméně stále visí řada otázek nad tím, zda nebude komise blokovat projekty z jiných důvodů, jako je třeba veřejná podpora. Také je otázkou, proč stále nebere jako čistý vodík ten, který se vyrábí elektrolýzou právě za pomoci energie z jádra. Protože ta je podle stávající taxonomie čistá, avšak čistý vodík musí být vyroben jen pomocí energie z obnovitelných zdrojů.
Francie je evropským energetickým gigantem. V posledních letech se stala zdaleka největším exportérem elektřiny. Letos zatím vyvezla 51,3 TWh, druhé Dánsko 27 TWh, třetí Švédsko 21 TWh. Tuto pozici jí umožňuje především silná jaderná energetika, která ovšem potřebuje velké investice jak na rekonstrukce a modernizaci, tak na výstavbu nových bloků. Poslední vláda s podporou, která skončila po loňských volbách, poskytovala státní EdF masivní dotace. Od loňského léta ale vládnou kabinety bez patřičné opory v parlamentu a zvláště významná část levice je proti dalšímu rozvoji jádra. Nejen Svět hospodářství ale třeba i agentura Reuters to označila za riziko pro celou evropskou energetiku.
Pozice Francie je důležitá, protože má v evropském parlamentu druhý nejvyšší počet poslanců, těsně za ní je Itálie. Zároveň jde ale stále jen o něco víc než desetinu. Prosadit změny je přitom bez Evropské komise poměrně složité, protože jen ona má zákonodárnou iniciativu. Jakýkoliv její návrh ale prochází parlamentem a ke klíčovým se vyjadřuje ještě rada složená z hlav států.
