Švýcaři se snaží CO2 přeměnit na kámen. Zájem je prý značný

Švýcarští vědci v pilotním projektu přeměňují CO2 na kámen a ukládají jej na Islandu. Podle serveru Swissinfo.ch je ale otázkou, zda se to vyplatí.

„Úsilí zachycovat oxid uhličitý (CO2) ze špinavých průmyslových odvětví a ukládat jej hluboko pod zem vyvolává celosvětově obrovský zájem,“ napsal web s tím, že i Švýcaři zkusili zachytávat tento plyn už ve výrobě. Takže se do atmosféry vůbec nedostane.

Zachycený CO2 se neukládá ve Švýcarsku, ale v islandských geologických nádržích. Swissinfo cituje koordinátora projektu Marca Mazzottiho, profesora strojního a procesního inženýrství na federálním technologickém institutu ETH Zurich. Ten nedávno oznámil, že přístup je technicky proveditelný a vzbudil obrovský zájem.

Než vznikne kámen, plyn se nejprve zkapalní a v této formě doputuje na Island. Tam se vstřikuje do horninového podloží, zhruba 300 až 400 metrů pod zem, kde se váže na minerály a trvale ukládá. Podle předpokladu by měl během pár let vytvořit vápenec.

Podobných projektů běží na světě několik, tento je ale zřejmě dost specifický. Například CO2 z Belgie je zase vstřikováno do vyčerpaných ropných polí pod dánským Severním mořem. Více podobných projektů pak běží v severní Americe.

Část produkce CO2 i přes maximální snahu nelze eliminovat, a proto i švýcarská vláda považuje rozvoj podobných technologií za nutné ke splnění svých klimatických cílů. Švýcarsko není členem Evropské unie, přesto je velmi zelené.

Projekty ukládání CO2 ale vyvolávají kritiku, především kvůli vysokým nákladům, připomíná web. Švýcarský tým si za svým projektem stojí, mimo jiné zdůrazňuje, že během transportu zkapalněného plynu a jeho ukládání vznikne mnohem méně emisí, než kolik se jich podaří takto eliminovat. Na každých 100 kilogramů uloženého se prý uvolní 20 kilogramů CO2.

Problémem spíš bude, že zachytávání, přeprava a skladování oxidu uhličitého pomocí tohoto modelu údajně stojí kolem 300 CHF (zhruba 7,5 tisíce Kč) za tunu.