K úspornému balíčku si každý řekl své, i ekologové
Ministerstva, kraje, profesní komory, nevládní organizace a další instituce žádají úpravy vládního úsporného balíčku. Připomínkové řízení ke třísetstránkovému dokumentu zkrácené na týden skončilo včera. To kritizovaly mj. odbory či představitelé samospráv.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení žádá přehodnocení navýšení náhrad pro bývalé prezidenty. Nyní mají nárok na měsíční rentu 50 000 korun a náhradu 50 000 korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta. Vláda v balíčku předpokládá zdvojnásobení těchto částek, což je podle ministerstva velkorysé. Úřad navrhuje i úpravu u podpory na stravování pracovníků či upřesnění u některých daní. Chybí mu také hodnocení dopadů plánovaných kroků na rodiny.
To, že vládní konsolidační balíček zvyšuje rentu bývalých prezidentů zhruba na dvojnásobek, se nelíbí ani ministerstvu vnitra a ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo zahraničí zase upozornilo na to, že plánované snížení peněz na platy ve státní sféře o 2 procenta nemůže být uplatněno obecně. Navrhovaná opatření podle Černínského paláce zasáhnou do chodu ministerstva a plnění jeho úkolů.
Výhrady k chystaným opatřením má rovněž ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Ve svém stanovisku uvádí, že některé navrhované úpravy nesměřují k deklarovanému cíli balíčku, tedy úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé úpravy jsou podle něj zcela nesouvisející.
Ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj ve svých připomínkách mimo jiné požadují, aby rostlinné alternativy mléka spadaly do nižší, dvanáctiprocentní sazby DPH. Podle prohlášení organizace ProVeg Česko může přesunutím rostlinné alternativy mléka do 21procentní sazby diskriminovat lidi s alergiemi. Ministerstvo zdravotnictví se také zastává zvýhodnění volnočasových benefitů, MMR chce nižší sazbu pro pleny nebo menstruační potřeby.
Českomoravská konfederace odborových svazů dnes v připomínkách uvedla, že návrh odmítá jako celek a požaduje jeho přepracování. Kritizuje například růst daně z nemovitosti, změny DPH či rušení slev na daních.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů kritizuje úpravy podmínek práce na dohodu obsažené ve vládním konsolidačním balíčku, podle ní přinášejí nadměrnou byrokracii. V připomínkách k balíčku také odmítá zvyšování daně z příjmu právnických osob, zvyšování poplatku za využívání prostor pro těžbu nerostů nebo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.
Svaz průmyslu a dopravy ČR chce s vládou jednat o nastavení zaměstnaneckých benefitů nebo o osvobození energetických daní u metalurgie. „Opakovaně také vládu žádáme, aby zlepšila přístup k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj,“ sdělil ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.
Mezi požadavky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR patří zachování daňového zvýhodnění volnočasových benefitů, uvalení spotřební daně na tiché víno nebo zrušení navýšení pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné o deset procent.
Svaz měst a obcí ČR (SMO) zase nesouhlasí se změnami rozdělení daně z příjmu právnických osob mezi rozpočet, obce a kraje. Kritizuje také přesun výnosu části daně z hazardu od obcí do státního rozpočtu, stoprocentním příjmem obcí by podle svazu měla zůstat daň z nemovitosti. Svaz také varuje před omezením možností čerpat evropské dotace, pokud vláda sníží jejich spolufinancování z rozpočtu.
Sdružení místních samospráv ČR vadí změny rozpočtového určení daní. Vládní koalice navrhuje zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a má se současně změnit podíl pro rozdělení příjmů mezi stát a samosprávy – dodatečný výnos má mířit výhradně do státního rozpočtu. Sdružení se stejně jako Svaz měst a obcí postavilo proti zavedení státního koeficientu, který by zvýšil daň z nemovitosti a dodatečný výnos by šel do státního rozpočtu.
Agrární komora ČR nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což se týká i zemědělské půdy. Prezident komory Jan Doležal ČTK řekl, že běžnou praxí je zvyšovat pachtovní smlouvy o daň, a změna by tedy vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.
Unie vydavatelů navrhla přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené sazby daně k časopisům. Více než zdvojnásobení sazby DPH ze stávajících 10 na 21 procent by podle vydavatelů vedlo k poklesu prodeje novin a dalšímu posílení dezinformační scény. Předpokládaný výnos 200 mil. Kč považují za nerealistický.
Vládní záměry už dříve kritizovala opozice. Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová na dotaz ČTK uvedla, že vláda by měla stáhnout návrh jako celek. Ve svém konsolidačním úsilí by se měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem.
Ekologové z Hnutí Duha navrhli v připomínkách k vládnímu balíčku na ozdravění veřejných financí osvobodit veřejnou dopravu od DPH. Nesouhlasí ani s navýšením daně na opravy obuvi, kožených výrobků a kol z deseti na 21 procent. Dvanáctiprocentní daň na veřejnou dopravu a zvýšení daně na opravu kol bude mít podle Hnutí Duha nežádoucí ekologické i sociální dopady. Vyplývá to z připomínek k balíčku na vládním webu.
Problém je podle ekologů také s navýšením daně z opravy bot a kožených výrobků, které podle nich povede k dalšímu znevýhodňování oprav proti vyhazování a kupování nového zboží. Hnutí proto navrhuje, aby se opravy výrobků přesunuly do nulové sazby DPH.
Všechny ostatní vládní návrhy týkající se daní a poplatků jsou podle hnutí z hlediska životního prostředí pozitivní, žádný ale není dostatečný a nepřinese tolik peněz a takovou motivaci k ochraně životního prostředí, jako by mohl. Ekologové upozorňují například na to, že růst poplatků z vydobytého hnědého uhlí by mohl být vyšší. Vládní návrh počítá s navýšením ze tří na šest procent. „Z analýzy hospodaření hnědouhelných společností vyplývá, že by bylo možné poplatky zvýšit až na deset procent,“ napsali v připomínkách zástupci Hnutí Duha.
Zásadní připomínku mají ekologové ke zpoplatnění znečišťování ovzduší, které je podle nich dlouhodobě nízké a nefunguje jako důležitý nástroj ke snižování znečištění. Vládou navrhované zvýšení nevyužívá podle hnutí možnost získat víc peněz na snahu ministerstva životního prostředí zlepšovat kvalitu ovzduší. Hnutí proto navrhuje postupně zvyšovat poplatky za znečišťování ovzduší, v roce 2025 na dvojnásobek aktuální výše poplatku, od roku 2026 každoročně o pět procent proti předchozímu roku.
„Hodnoty by ve skutečnosti měly být o hodně vyšší. Dle metodiky ministerstva životního prostředí jsou externality (škody způsobené těmito druhy znečištění) přibližně patnáctkrát vyšší, než je navrhované zvýšení sazeb,“ uvedli ekologové. Nově by se podle nich měl zavést poplatek za znečišťování rtutí.
Připomínky má hnutí i k energetické dani. Nesouhlasí s osvobozením od energetické daně domácností a domácích kotelen, které využívají plyn pro výrobu tepla. Naopak navrhuje osvobození od daně z elektřiny pro samovýrobu a zdroje do 30 kW na všechny obnovitelné zdroje.
Takzvaný konsolidační balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků či vrchních ředitelů sekcí plánuje ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády již dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních diskutovat, zásadní změny ale nechtějí. Balíček má být účinný od příštího roku.
Zhruba třísetstránkový návrh ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení před týdnem. Lhůta řízení byla zkrácena na pět pracovních dní, což kritizovaly odbory či představitelé samospráv. „Lhůta byla nepřiměřeně krátká,“ řekl ČTK předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Vláda se chystá seškrtat dotace, snížit sumu na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě, základní 21procentní a snížená 12procentní. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění.
