Inflace ve střední Evropě ožívá, letos by měla být v ČR 3,7 procenta

Koláž: foto Michell Trommler z Pixabay a Svět hospodářství

Inflace ve střední Evropě opět ožívá, do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank. Inflace za rok 2024 by měla dosáhnout 3,7 procenta v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku. Vyplývá to z analýzy, kterou poskytla ČTK úvěrová pojišťovna Allianz Trade. Česká národní banka počátkem května snížila odhad letošní inflace na 2,3 procenta z únorových 2,6 procenta.

Poslední údaje za duben ukazují oživení inflace v Česku na 2,9 % meziročně, v Polsku na 2,4 % a v Maďarsku na 3,7 procenta. Za tímto obratem stál podle analýzy především výraznější růst cen potravin, v Polsku k němu navíc přispělo znovuzavedení vyšší DPH. V Polsku a Česku ještě hrály roli také vyšší ceny pohonných hmot, které odrážely nedávný růst světových cen ropy.

Tržní analytici u nás také poukazovali na rychlý růst cen ve službách o 5,3 %, v oddíle bydlení o vzrostlo nájemné z bytu o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 12 % a tepla a teplé vody o 2,8 procenta. Zvyšovaly se také ceny energie, zejména v důsledku růstu regulované složky.

„Do budoucna očekáváme, že celková inflace v Česku, Polsku a Maďarsku se do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky. V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem. Výjimku představuje Rumunsko, kde by to mohlo trvat až do začátku roku 2026,“ říká ředitel české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek.

Růst inflace by měl mít důležitý vliv na monetární politiku jednotlivých států, která bude vzhledem k inflačnímu výhledu opatrnější. Centrální banky budou pravděpodobně udržovat reálné úrokové sazby v kladných hodnotách.

„Vedle očekávaného růstu inflace existuje řada dalších indikátorů pro obezřetnou měnovou politiku v regionu střední a východní Evropy v nadcházejících čtvrtletích, včetně očekávání mírnějšího cyklu uvolňování měnové politiky ze strany amerického Fedu a možná i Evropské centrální banky, nejistoty ohledně cen ropy v důsledku pokračující krize na Blízkém východě, jakož i silného růstu mezd a uvolněné fiskální politiky v Polsku a Maďarsku,“ varuje Trojek.

V Česku jsou podle něj tyto obavy méně výrazné. Ukazatele ekonomické aktivity za první čtvrtletí naznačují lepší vyhlídky růstu tažené domácí poptávkou, což znamená, že v letošním roce může být zapotřebí méně měnových stimulů.

V ČR klesla během posledních šesti měsíců základní úroková sazba celkem o 1,75 procentního bodu, ale očekává se, že cyklus uvolňování zpomalí dalším kumulativním snížením o procentní bod na 4,25 procenta na konci roku 2024. „V roce 2025 předpokládáme další mírné snižování sazeb v celém regionu zhruba v souladu s klesající inflací, ale úrokové sazby budou na konci příštího roku pravděpodobně stále vyšší než před pandemií,“ uzavřel Trojek.

Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52 000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Allianz Trade je členem skupiny Allianz. V ČR působí od roku 1997.