ECB zvažuje další cíl. Zohlední uhlík při nákupu dluhopisů?
Zohlednit téma klimatických změn by mohla Evropská centrální banka (ECB) třeba i při nákupu dluhopisů. Teoreticky z něj může znečišťovatle i vyloučit, byť asi nejde o ideální cestu. Vyplynulo to ze slov členky výkonné rady ECB Isabel Schnabelové.
Otázkou je, zda má pro to právní podporu, což je třeba ještě ověřit. Isabel Schnabelová promluvila na téma úlohy centrálních bank mj. při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku na odborném symposiu „Klimatická změna, finanční trhy a zelený růst.“
Finanční trhy hrají v přechodu k bezuhlíkové ekonomice zásadní roli
Hovořila o „závazku ECB lépe … zkoumat úlohu, kterou mohou hrát centrální banky při podpoře přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku…“.
„Samotné globální stanovení cen uhlíku, i když je mnoha ekonomy považováno za klíčový nástroj při řešení změny klimatu, nebude stačit k zajištění rychlého přechodu k bezuhlíkové ekonomice. Finanční trhy hrají při financování tohoto přechodu zásadní roli,“ uvedla.
Ve většině projevu se soustředila na zahrnutí zelených témat do analýz a zátěžových testů. Zmínila ale také například, že „centrální banky mají řadu potenciálních nástrojů pro stimulaci vydávání zelených finančních produktů.“
Vyloučit znečišťovatele z nákupu dluhopisů?
Dlouhou pasáž pak věnovala právě otázce, zda se téma uhlíkové stopy nemá promítnout do nákupu firemních dluhopisů ze strany ECB. „Veřejná debata se z velké části zaměřila na naše nákupy aktiv,“ uvedla doslova. Zmínila, že banka může přehodnotit princip tržní neutrality. V praxi to může znamenat, že při nákupu nejen státních ale i „privátních aktiv“ bude zvažovat různá hlediska, včetně enviromentálních.
„Velké společnosti v odvětvích náročných na uhlík pravděpodobněji vstoupí na trh dluhopisů, což vede k tomu, že portfolio ECB bude mít relativně vysokou intenzitu emisí,“ řekla. Přímé vyloučení znečišťovatelů z nákupu dluhopisů by ale podle ní mohlo vést k negativnímu efektu, kdy by eliminovalo pobídky pro znečišťující firmy, aby emise skleníkových plynů snižovaly.
nakláněcí strategie by mohla zvýhodnit emitenty, kteří mají jasnou cestu a závazek ke snižování emisí skleníkových plynů
Proto připadá v úvahu i „nakláněcí strategie“. Ta by mohla třeba zvýhodnit emitenty, kteří mají jasnou cestu a závazek ke snižování svých emisí skleníkových plynů. Strategie by mohly být prováděny na úrovni sektorů, firem nebo dluhopisů. A to nakonec i v sektoru veřejném.
Každopádně je zjevné, že ECB si přibírá další úkol, který bude sledovat. Hlavním cílem centrálních bank je obecně měnová stabilita. Proto se v minulosti odtrhly od vlád, které je nutily třeba k podpoře ekonomického růstu či levnému financování státních dluhů nízkými sazbami. Některé centrální banky ale sledují i hospodářský růst a je zjevné, že ECB leží na srdci i levné zdroje pro země, které se potýkají s dluhy.
Teď zvažuje sledování dalšího cíle! Na jedné straně sice říká, že špatná ekologická situace může dokonce omezit dopady měnové politiky na trhy a ceny. Což jí dává mandát ekologii řešit. Na druhé ale zdůrazňuje, že centrální banky nemohou stát stranou v boji za klima. Tedy, že jde o problém širší.
Musíme postupovat opatrně
„Musíme však postupovat opatrně: jako evropská instituce se statutární nezávislostí je ECB přísně vázána ustanoveními právního rámce Unie. Než se zamyslíme nad konkrétními způsoby řešení dopadů změny klimatu, musíme důkladně prozkoumat, zda Smlouvy poskytují spolehlivý právní základ pro ECB na podporu kolektivního úsilí společnosti v boji proti změně klimatu,“ uvedla Schnabelová.
Celý projev naleznete zde.
