Dotace podnikům v Německu mohou k témuž dovést i českou vládu
Podpora německého průmyslu kvůli vysokým cenám energie, na které se včera dohodla tamní vláda, může dotlačit další evropské státy včetně České republiky k vlastním dotacím do průmyslu. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK.Dotační podpora firmám by však podle nich vedla ke zvýšení zadlužení země o desítky miliard korun, což by pro Česko mohlo být problémem. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) sdělilo, že německý program a jeho dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.
Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 mld. Kč). Součástí plánu je masivní snížení daně z elektřiny na minimální evropskou úroveň. Z toho by podle prohlášení měly profitovat všechny podniky, nikoli pouze ty, které dosud dostávaly kompenzace za vysokou spotřebu elektřiny ve špičce. Stávající kompenzace pro 350 podniků, které čelí mimořádné mezinárodní konkurenci, se prodlouží a rozšíří.
„S představiteli českých firem o opatřeních na podporu průmyslu jednáme průběžně. Německý návrh nyní podrobně analyzujeme z hlediska dopadů na český průmysl a následně na vládní úrovni spolu se zástupci firem rozhodneme o dalším postupu tak, abychom zachovali konkurenceschopnost tuzemských společností,“ sdělil mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Podle Hospodářské komory ČR nemusí být dopad německé podpory na české firmy jednoznačný. „Německo je hlavním českým obchodním partnerem v exportu i importu. Čeští exportéři často vystupují jako subdodavatelé německých firem. Pokud bude německá podpora z větší části směřována k firmám, kterým čeští exportéři dodávají své subdodávky, mohou se svézt na úspěchu německých firem,“ sdělila ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková. Upozornila, že však jde jen o jeden z možných scénářů. V těch dalších naopak hrozí při větším záběru dotací vytlačení českých subdodavatelů těmi německými, kteří budou moci díky subvencím nabídnout nižší ceny.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bude Německo v případě, že opravdu spustí dotace pro domácí průmysl, následně tlačit ostatní země, aby jej následovaly kvůli zachování vlastní dotační konkurenceschopnosti. Tento trend se podle něj potvrdil už v minulosti. K samotnému opatření Německa řekl, že oživování firem poté, co je přidusila státní regulace, je zaručená cesta do ekonomického pekla.
Možnost spuštění řetězové reakce dalších států s dotacemi do vlastního průmyslu zmínil i analytik XTB Jiří Tyleček. Podpora je podle něj především politickým rozhodnutím, které zvýší zadlužení. Česká republika si v současné době nemůže podobnou podporu průmyslu dovolit. „Pokud bychom chtěli podniky podporovat, museli bychom se smířit s akcelerací zadlužení státu v řádu desítek miliard korun,“ řekl. Připomněl, že by dopad schváleného vládního konsolidačního balíčku byl zcela marginální.
Pomocí takzvaného konsolidačního balíčku obsahující hlavně daňové změny či omezení některých dotací se vláda snaží zlepšit stav veřejných financí. Tvrdí, že v příštích dvou letech si má státní pokladna díky němu polepšit zhruba o 150 miliard korun. Soubor opatření už schválily obě komory parlamentu, nyní ho posoudí prezident Petr Pavel.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala jde především o to, že Německo má výrazně lepší pozici ve státním rozpočtu než Česko. Pro příští rok Berlín plánuje deficit na úrovni dvou procent HDP, zatímco český schodek by měl být kolem 3,6 procenta HDP. „V Německu prokázali odvahu se zadlužovat, v ČR jsme prokázali fiskální odpovědnost,“ míní. Podle Dohnala je plánovaná podpora v Německu na úrovni 0,37 procenta tamního HDP. „Tedy nemyslím, že to bude mít obrovský dopad,“ podotkl.
Podpora německé vlády místního průmyslu byla podle obchodního ředitele společnosti UCED Václava Skoblíka očekávaná, do značné míry reaguje na výhodné podmínky nastavené vládou USA pro podporu průmyslu a přilákání zahraničních investic. „Krok Německa je v podstatě dodatečnou podporou k již existující, kdy na sebe tamní vláda převzala povinnost podpory plateb obnovitelných zdrojů elektřiny,“ řekl.
Spolková vláda vyhlásila, že balíček se skládá z několika částí. Vedle už dohodnuté stabilizace přenosových poplatků pro první polovinu roku 2024 výrazně klesne pro všechny podniky ve výrobě daň z elektřiny. Konkrétně ze současných 15,37 eura (377 Kč) za megawatthodinu na 50 centů (12,30 Kč) za megawatthodinu. V převodu na kilowatthodiny to bude z 1,537 centu na 0,05 centu.
Snížení daně z elektřiny bude pro roky 2024 a 2025 ukotveno zákonem. Vláda se zároveň shodla, že snížení by mělo následně platit i tři další roky, tedy v letech 2026 až 2028, pokud bude možné z rozpočtu zajistit financování takové úlevy. Bude-li opatření platit skutečně celkem pět let do roku 2028 včetně, tak to bude stát německé daňové poplatníky kolem 60 miliard eur, v přepočtu 1,5 bilionu korun.
