Mimořádná daň u bank má být 60 % čistého zisku po tři roky
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Informace vyplývají ze včerejšího jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci dnes odpoledne.
Vyměřovací základna pro banky má být z let 2018 až 2021, která se zprůměruje, a přidá se dvacet procent navíc. Vstupním parametrem pro toho, kdo se stane plátcem daně, bude čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021.
Komentář SH: Počkejme si na upřesnění. Zatím je to zmatená informace: půjde o 60 % čistého zisku, nebo jeho části nad průměr posledních let?
Základním problémem všech daní je, že je poskytovatelé služeb většinou nakonec promítnou do cen. Mimořádné daně počítají s tím, že jen odsají skutečně mimořádné zisky. V minulosti je státy už použily, avšak šlo o výjimečné situace, např. během ropné krize. I teď jimi Spojené království postihlo stejný sektor.
U bankovnictví můžeme trochu doufat, že prostředí je u nás poměrně dost konkurenční. I když by bylo naivní si myslet, že když se potkají dva bankéři na zastávce, přejde jeden z nich hned na druhou stranu chodníku. Spíš jde o to, že v posledních zhruba 20 letech stáhly poplatkovou strukturu tak, aby jim nízkonákladové subjekty nepřetáhly klientelu. Což možná není úplně dobře, protože v době nízkých úroků či krizí fungují poplatky jako realtivně stabilní část příjmů.
Každopádně banky v Česku se nemají špatně. Na druhé straně, mimořádný zásah do daňového systému vždy hrozí nějakými nečekanými efekty. Suma sumárum, asi se dá pochopit, že stát nechce v době rostoucích cen a ohrožení firem zachraňovat rozpočet zvyšováním daní plošně. A nejde o trvalou sektorovou daň (doufejme). Ale tak nějak bych čekal, že o tom s bankami povede intimní dialog, o kterém se my dozvíme až se zpožděním a bez oficiálního potvrzení, že k němu opravdu došlo.
„Pro pravicovou vládu jde o výjimečný krok, žijeme však ve výjimečné době,“ řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek. Z krátkodobého pohledu je podle něj zavedení mimořádné daně u bank efektivním řešením, jak získat další zdroje v těžkých časech. Z dlouhodobějšího hlediska může vést zavedení mimořádného zdanění k horšímu vnímání lokálního podnikatelského prostředí. Toto zdanění se ani nepromítne do strukturálního deficitu, který je třeba snížit, dodal.
Vláda uvažuje o tom, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Stanjura dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinerií. Příští rok by podle dřívějších informací mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. U energetických firem a rafinerií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky.
ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB).
„Sektor bankovnictví byl do návrhu připravené daně z mimořádných zisků zahrnut z důvodu vysoké ziskovosti sektoru nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto vysokých zisků banky aktuálně dosahují v důsledku opakovaně zvýšené základní úrokové sazby ČNB, což jim výhodně úročí prostředky uložené u centrální banky, zatímco toto výhodné úročení nepromítají do bankovních produktů, které nabízejí svým klientům. Naopak tuto zvýšenou základní sazbu ČNB propisují do rostoucích úrokových sazeb u hypotečních, podnikatelských či spotřebitelských úvěrů domácností a firem,“ reagovalo tehdy ministerstvo financí.
Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu Kč více než na konci roku.
