ČR se dostává do mzdově inflační spirály

Ilustrační foto: Gerd Altman z Pixabay

Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. Ve čerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 %, tempo růstu zvolnilo z březnových 15 procent. Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 % na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 %, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta.

Vysoká inflace v Česku už není podle Holuba výsledkem prvotních šoků v ekonomice, které způsobily vysoké ceny energie nebo důsledky války na Ukrajině. Podle něj se česká ekonomika nyní dostává do inflační spirály, kterou posiluje tlak na růst mezd. „Mzdy bývají velmi setrvačné, bude velmi obtížné je nyní zkrotit,“ řekl Holub. Člen bankovní rady ČNB míní, že by tak bylo stále vhodné, aby ČNB zvýšila úrokové sazby. Podle něj by to pomohlo oslabit poptávku v ekonomice a zkrátit trvání inflační spirály.

Stejný přístup ČNB doporučuje i člen Národní ekonomické rady vlády a prezidentův poradce David Marek. Poptávka v tuzemsku podle něj sice pomalu klesá, ale nedostatečně. „Řada odvětví je v recesi, a přesto musí zvyšovat mzdy,“ podotkl. Rovněž podporuje zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podle Marka už k tomu měla centrální banka přistoupit dříve.

Opačný názor zastává Švejnar. Klíčový problém vidí v klesajícím HDP a úpadku životní úrovně obyvatel. „Mzdy naopak reálně klesají, stoupají totiž pomaleji než inflace,“ zdůraznil. Podle něj v Česku dostatečně nefunguje regulace trhu a růst spotřebitelských cen vidí hlavně ve vysokých maržích obchodníků. „Proto máme inflaci vyšší než v okolních zemích,“ dodal.

Dalším tématem diskuze byl také vládní konsolidační balíček. Podle Marka jsou vládní opatření zatím jen pokrytím některých rozpočtových chyb z minulosti, do budoucna mu však chybí větší koncepčnost. Myslí si, že stát nedostatečně investuje například do vzdělávání nebo vědy a výzkumu. Chybí mu i investiční nabídky. „Je potřeba stanovit priority v ekonomické koncepci. To by se v budoucnu projevilo i rozpočtu,“ dodal. S potřebou koncepčních programů souhlasili i Holub a Švejnar. „Stát musí investovat do lidského kapitálu,“ řekl Švejnar. Vláda by si podle něj mohla vyhradit rozpočet pro investice.

Komentář SH:

Kromě poklesu reálné mzdy Tomáš Holub opomenul komentovat ještě další podstatný jev v tuzemské ekonomice. Totiž 11 měsíců v řadě trvající pokles maloobchodních tržeb ve všech segmentech trhu, včetně potravin, ovšem kromě sektoru automobilního, kde ceny motorových paliv klesají. Proti inflační „mzdové spirále“ tedy působí, a zřejmě velmi účinně, nedostatek volných finančních prostředků obyvatelstva, zejména po odečtení rostoucích nákladů na bydlení (tj. nájmů a imputovaného nájemného, růstu úrokových sazeb na hypoteční úvěry a včetně např. výdajů za energii). Tyto výdaje lze chápat jako „mandatorní“, které pak zužují další soukromou spotřebu. Svět hospodářství se již dlouhou dobu kloní spíše k teorii Jana Švejnara, že problém je s růstem HDP, respektive s tvorbou přidané hodnoty.

Bankovní rada ČNB hlasovala o úrokových sazbách naposledy na začátku května, ponechala základní úrokovou sazbu na 7 procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu tehdy na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a právě Tomáš Holub.