Arnika: Plán EU zakázat škodlivé chemické látky selhává, jsou třeba i v plenách
Ačkoliv EK slíbila zakázat velké skupiny zdraví škodlivých chemických látek, stále se moc neděje a běžně je nacházíme v domácnostech, upozorňuje spolek Arnika.
„Evropská komise (EK) před rokem zveřejnila plán, v němž slibovala zákaz velké skupiny chemických látek, které jsou prokazatelně zdraví škodlivé, přesto je najdeme prakticky v každé domácnosti. Nevládní organizace, mezi které patří i Arnika, rok poté konstatují, že k velkému pokroku nedošlo,“ uvedla na svém webu.
„Podle plánované legislativy by se měly přestat používat například nejškodlivější zpomalovače hoření, chemické látky často spojované s rakovinou, všechny bisfenoly, které mohou vážně narušit lidskou plodnost, všechny ´věčné chemikálie´ skupiny PFAS a další látky,“ upozorňuje. Podle spolku jsou mezi nimi přibližně dva tisíce škodlivých látek, které se stále nacházejí v dětských plenkách, dudlících a výrobcích pro péči o děti.
Podle spolku se některé látky stále nacházejí v dětských plenkách, dudlících a výrobcích pro péči o děti
Tyto látky neoddiskutovatelně přispívají k rostoucí neplodnosti lidstva, závažným civilizačním chorobám včetně cukrovky, obesity či imunitním poruchám, tvrdí Arnika. Ta přítomnost PFAS objevila na českém trhu například v dětských bundách i obalech používaných řetězcem rychlého občerstvení.
Komentář SH: Těch zákazů už je hodně a přibývají, jako kdyby se množily dělením. Nicméně je fakt, že na nebezpečné chemikálie v běžných výrobcích se shodují jak odborníci z různých univerzit, vládní poradci a vůbec lidé z mainstreamu, tak osoby z alternativní scény. Nedokážeme posoudit, zda vše, co nevládní organizace říkají, je čisto čistě právě tak. Nicméně, že jde o problém, asi závažnější, než zda někdo neříká paní učitelce genderově nevyváženě paní učitelko, to určitě ano.
Úředníci EK podle zprávy předložili návrhy, týkajících se čtrnácti skupin chemických látek, v různém stadiu přípravy. Návrhy na zákaz dvou skupin, jmenovitě PFAS a chlorovaných parafínů se středně dlouhým řetězcem, jsou podle neziskových organizací dostatečně široké a důrazné a mohou tak skutečně přispět k rapidnímu snižování znečištění. „U většiny z nich se však návrhy vztahují na malý počet chemických látek nebo jejich použití. To umožňuje pokračovat v jejich výrobě i použití a tím i v poškozování našeho zdraví a působení problémů v životním prostředí,“ varuje zpráva.
Omezeno má být například pouze pět ze 148 bisfenolů. Bez omezení i kontroly tak zůstávají desítky látek, o nichž je známo, že škodí lidem. Dál by se měl používat například kontroverzní bisfenol A (BPA). To je přitom v rozporu se závěrem Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA), která pro něj 20. dubna snížila dvaceti tisíckrát přípustný limit expozice, konstatuje zpráva
„Návrhy v této podobě prostě znamenají, že stovky tisíc tun toxických látek nadále vstupují do výroby a jsou vypouštěny do životního prostředí. Od roku 1950 narostla výroba chemických látek padesátinásobně a podle odhadů se do roku 2050 opět ztrojnásobí. Oficiální průzkum veřejného mínění v roce 2019 ukázal, že téměř všichni Evropané jsou znepokojeni dopadem chemických látek v každodenních výrobcích na životní prostředí,“ uvádí Arnika.
stovky tisíc tun toxických látek nadále vstupují do výroby a jsou vypouštěny do životního prostředí
„Nový návrh zakázat celou skupinu PFAS látek uvádí, že v nákladech na zdravotní péči se dopady expozice těchto látek v EU pohybují mezi 52 a 84 miliardami ročně. Zatímco tedy vědci a zdravotnické orgány vydávají alarmující zjištění o vlivu látek na naše zdraví a tím i zvyšujících se nákladech na léčebné výdaje souvisejících s léčbou chorob způsobených těmito látkami, chemický průmysl má díky liknavosti úředníků Evropské komise zelenou a může nadále vyrábět staré i nové toxické látky končící ve výrobcích denní spotřeby a také v průmyslových procesech,” říká Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží organizace Arnika.
Nevládní organizace vidí za pomalým a pro výrobce chemikálií příliš vstřícným vývojem lobbování chemického průmyslu. Největší díl viny však podle nevládních organizací nesou úředníci, zejména Evropská komise. Ta má právní povinnost, čerstvý a silný politický mandát a pravomoci k zajištění rozsáhlých a rychlých zákazů. V praxi ale umožňuje, a dokonce přispívá k pomalé a slabé regulaci.
