Americká centrální banka poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby
Americká centrální banka (Fed) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od konce roku 2018. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na prudký vzestup inflace ve Spojených státech amerických.
Fed nyní předpokládá, že letos zvýší úroky celkem sedmkrát a že základní sazba se na konci roku bude nacházet v rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Centrální banka rovněž zhoršila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,8 % z dříve předpokládaných 4 procent. Předpověděla, že ekonomickou aktivitu bude brzdit ruský útok na Ukrajinu, který rovněž zvýší tlak na růst spotřebitelských cen.
„Ruská invaze na Ukrajinu způsobuje obrovské lidské i ekonomické útrapy. Důsledky pro ekonomiku USA jsou velmi nejisté, je však pravděpodobné, že v nejbližší době budou invaze a související události vytvářet dodatečný tlak na růst inflace a brzdit hospodářskou aktivitu,“ napsal Fed ve své zprávě.
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci vyjádřil přesvědčení, že americká ekonomika je natolik silná, aby Fed mohl uskutečnit sérii zvýšení úroků, aniž by způsobil hospodářský útlum. Podle Powella vše naznačuje, že ekonomika „bude schopna vzkvétat“ navzdory méně podpůrné měnové politice.
Komentář SH:
Na to, až Fed začne zvedat úrokové sazby, se čekalo poměrně dlouho. Znamená to fakticky konec kvantitativního uvolňování v USA. Rozhodnutí ovšem přichází v době podivné, kdy vlády a finančníci vyspělého světa spíše sčítají ztráty způsobené válkou Ruska proti Ukrajině a sankcemi západu proti Rusku a jak to zaonačit, aby podniky fungovaly a obyvatelstvo až tak moc nechudlo. Chtělo to tedy od Fedu značnou dávku sebevědomí, tu ale Jerome Powell ve svých vyjádřeních prokázal. Naznačil jimi, mimo jiné, že válka je pro USA kdesi daleko v Evropě, že se Amerika bez ruských surovin obejde a že sankce proti Rusku pro USA nepředstavují nijak zásadní problém. My máme ekonomiku v pohodě, dolar posílí a vy si s tím dělejte, co uznáte za vhodné.
V únoru meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech zrychlil na 7,9 % z lednových 7,5 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od ledna 1982 a vysoko nad dvouprocentním cílem Fedu.
„Pozorně sledujeme rizika dalšího tlaku na růst inflace,“ řekl Powell. „Jsme odhodláni učinit všechna opatření potřebná k obnovení cenové stability. Ekonomika USA je velmi silná a nachází se v dobré pozici k tomu, aby zvládla přísnější měnovou politiku.“
K tomuto silnému prohlášení přispěla také statistika pracovního trhu, kterou Fed sleduje podobně pozorně, jako naše státní banka inflační cíle. Míra nezaměstnanosti v USA v únoru klesla na 3,8 % z lednových 4 procent.
Komentář SH:
To už je taková „česká“ hladina. Ekonomové říkají, že míra nezaměstnanosti 4 % a níže znamená plnou zaměstnanost, že ta 4 % jsou lidé, kteří pracovat nikdy nebudou ze zásady.
Nezaměstnanost v USA dlouhodobě setrvale klesá a už se dostala téměř na úrovně ze startu roku 2020. To znamená do období, než udeřila pandemie koronaviru. Navíc v USA poměrně svižně přibývají volná pracovní místa. Největší ekonomika světa v únoru vytvořila 678 000 pracovních míst, když trh čekal jen 400 000 míst.
