Dopady sankcí na eurozónu se mohou blížit 1 procentu HDP
Sankce vůči Rusku kvůli eskalaci krize na Ukrajině mohou srazit hrubý domácí produkt eurozóny až o 1 procento. Nejužší vazby s Ruskem mají, a tudíž nejohroženější země EU v tomto ohledu jsou Kypr a pobaltské státy. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Z pohledu sektorů jsou podle ní nejohroženější energeticky náročné sektory od hutí, po železárny, výrobu plastů a chemii.
„Vzhledem k tomu, jak jsou země EU závislé na dovozu surovin z Ruska a s ohledem na ‚zelené úsilí‘ a už tak napjaté ceny energií, by sankce neměly směřovat do této oblasti,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek. Asi nejefektivnějšími sankcemi by podle něj byla plošná opatření zaměřená na finanční sektor a pohyb osob.
„První vlna sankcí nemůže být příliš silná. Musí být stupňovatelná. Kdyby Západ vypálil nejtvrdší sankce hned, ruský prezident Vladimir Putin by už neměl motivaci upravit své jednání,“ řekl analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Nejsilnější karty mají podle něj v rukou USA. Jejich tradiční trumf zakázat jakékoliv financování čehokoli se zapojením jakéhokoli Američana je v moderním světě velice silnou zbraní, podotkl.
Schopnost Evropy důvěryhodně se uvázat k myšlence odmítnutí ruského plynu je omezená, prohlásil Bartoň. „Znamenalo by to okamžité zvýšení ceny ještě nad úroveň loňského podzimu, a na nesrovnatelně déle, což by mnohé vlády nemusely politicky přežít,“ poznamenal.
„Obchodní provázanost Česka s Ruskem od krymské invaze mírně klesla z 3,1 na 2 procenta celkového českého exportu. U energie jsme ale zůstali bohužel stejně zranitelní,“ konstatovala Helena Horská. Vzhledem k tomu, že mnohé přísné sankce jsou již proti Rusku uplatňovány, ty nové podle ní jen rozšíří nynější spektrum sankcí a dál poškodí hlavně zahraniční obchod a mezinárodní vztahy Ruska. Životní úroveň obyvatel, přístup k novým technologiím bude dál omezen, dodala.
EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Hodlá postihnout také ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Ve společném prohlášení to uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel, podle nichž dostanou návrh na stůl unijní ministři zahraničí.
