ČEZ vydělal více, než se čekalo. Stát obdrží hezkou dividendu
Očištěný čistý zisk energetické Skupiny ČEZ dosáhl v 1. čtvrtletí tohoto roku 12,7 miliardy korun, meziročně o 6 % méně. Očekávání tržních analytiků ovšem byla nižší, zpravidla pod 10 miliardami. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) 1. čtvrtletí 43 miliard korun, meziročně tak vzrostl o 7 procent. K růstu přispěla především loňská akvizice plynárenské distribuční společnosti GasNet, napsal ČEZ.
Skupina ČEZ zpřesnila výhled hospodaření na celý rok 2025, EBITDA očekává na úrovni 127 až 132 miliard korun. Výhled očištěného čistého zisku potvrdila na úrovni 25 až 29 miliard korun. To by pro stát představovalo dividendu 20 mld. Kč až 23,2 miliardy korun, jak naznačil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. V tom není započítána daň z případné hodnoty, daň ze zisku (celého) a daň z oxidu uhličitého (nákup emisních povolenek).
„Výsledky hospodaření Skupiny ČEZ za 1. čtvrtletí odpovídají našemu očekávání. Představenstvo společnosti ČEZ bude na valné hromadě navrhovat dividendu ve výši 47 Kč na akcii, což odpovídá 80% podílu na čistém zisku za rok 2024 očištěném o mimořádné vlivy. Řádná valná hromada společnosti ČEZ se bude konat dne 23. června 2025,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Nadále pracujeme na budoucnosti české energetiky, která bude založena na jaderných elektrárnách a obnovitelných zdrojích. Dosáhli jsme důležité dohody s českým státem v největším investičním projektu v novodobé historii České republiky, kterým je stavba dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. ČEZ prodal státu 80% podíl ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která projekt realizuje. Přímé zapojení státu je nejen logické ale také nezbytné s ohledem na budoucí udržení finanční stability jak projektu, tak společnosti ČEZ. Skupina ČEZ kromě nových jaderných bloků realizuje významné investice v energetice ČR spojené s odchodem od uhlí. Plánované investice v letech 2025-2030 přesahují hodnotu 400 miliard korun.“
Změna vlastnické struktury v Elektrárně Dukovany II však vedla ke zrušení evropské notifikace pro první plánovaný blok. Bude proto potřeba získat notifikaci novou, což může trvat i déle než rok. Podpis smlouvy s vítězem veřejného výběrového řízení, korejskou společností KHNP, vláda zdržovala dva týdny, které neúspěšný uchazeč, francouzská státní společnost EDF, využila k podání žaloby proti výsledku ke Krajskému soudu v Brně, který podpis smlouvy až do svého rozhodnutí zakázal. Poté podpis smlouvy znemožnila také Evropská komise. Generální ředitel ČEZ tuto skutečnost komentoval slovy, že cílem je nepostavit v Česku žádnou novou jadernou elektrárnu.
Provozní výnosy za 1. čtvrtletí meziročně vzrostly o 6 mld. Kč na 93,4 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) meziročně vzrostl o 2,6 mld. Kč na 43,0 mld. Kč, přičemž pozitivně přispěly zejména nová akvizice GasNetu a výsledky segmentu Prodej. Naopak negativně meziročně působilo snížení realizačních cen vyrobené elektřiny.
Očištěný čistý zisk Skupiny ČEZ dosáhl v 1. čtvrtletí 12,7 miliardy korun, meziročně o 6 % méně. Nárůst EBITDA byl eliminován zejména zrychlením odpisů uhelných aktiv a vyššími úrokovými náklady. Prodej polských aktiv naopak přispěl do zisku pozitivně ve výši 1 miliardy korun.
Jaderné a obnovitelné zdroje ČEZ vyrobily v I. čtvrtletí 8,8 TWh bezemisní energie, z toho jaderné elektrárny 8 TWh. Za celý rok 2025 očekává ČEZ zvýšení výroby z bezemisních zdrojů o 5 % na více než 35 TWh.
Spotřeba elektřiny v distribučním území ČEZ Distribuce v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3 % na 9,6 TWh, klimaticky a kalendářně přepočtená vzrostla o 0,7 %. Spotřeba plynu na distribučním území GasNet vzrostla meziročně o 12 % na 23,6 TWh, klimaticky přepočtená spotřeba vzrostla o 2,9 %. Distribuční území společnosti ČEZ Distribuce pokrývá 66 % území České republiky, distribuční území společnosti GasNet pokrývá 80 % území ČR. Uvedená data jsou tudíž dobrým indikátorem vývoje celkové spotřeby elektřiny a plynu v České republice. Celková dodávka elektřiny a zemního plynu od ČEZ Prodej meziročně vzrostla o 9 % na 4,8 TWh.
Spotřeba energie jednak poukazuje na studenější počasí. Ovšem očištěna o klimatické vlivy signalizuje růst spotřeby energie v domácnostech i národním hospodářství, které se oživuje. Současně s tím ale porostou nároky na import, neboť se budou odstavovat stabilní fosilní zdroje a budou nahrazovány zdroji obnovitelnými a plynovými, pro které ČR nedisponuje vlastním palivem.
Za letošní 1. čtvrtletí stoupla spotřeba plynu o 12 procent meziročně. „Spotřeba roste ve srovnání s předchozím rokem především kvůli chladnější zimě. Největší nárůst (o 14 %) byl zaznamenán u malých podnikatelů a domácností. V případě velkých firem šlo o meziroční nárůst o 10 procent,“ říká Martin Schreier, tiskový mluvčí ČEZ. „I při odečtení vlivu teploty vzrostla spotřeba o téměř 3 procenta. To začíná signalizovat rostoucí význam nízkoemisního plynu jako přechodového paliva po odchodu od uhlí na cestě ke zcela bezemisním jaderným a obnovitelným zdrojům.“
GasNet od loňského roku přísluší do Skupiny ČEZ, kdy ČEZ se stal majoritním vlastníkem. GasNet pokrývá celé území České republiky s výjimkou Prahy a jižních Čech.