Evropa má v zásobách nejméně plynu za posledních 15 let

Jen co do Česka dorazilo chladnější počasí, cena plynu na burze zase svižně roste. Evropský benchmark TTF se znovu dostal nad hranici 80 EUR/MWh, zatímco Evropa svádí tvrdý souboj s asijskou konkurencí o dodávky zkapalněného zemního plynu, aby na poslední chvíli doplnila své zásobníky. Ty jsou aktuálně naplněny jen ze 74 %, nejméně za posledních patnáct let pro toto roční období a výrazně pod dlouhodobým průměrem okolo 90 procent.

Nabízí se otázka, zda Evropa zvládne letošní zimu i při takto nízké naplněnosti zásobníků. Proto jsme vytvořili tři scénáře na základě pozorovaného vývoje zásob plynu v posledních sezónách (2022/2023 až 2025/2026), které již odrážejí nové fungování trhu po energetické krizi. Základní scénář představuje průměrný průběh posledních čtyř topných sezón. Optimistický scénář odpovídá zimě s nejnižším čerpáním zásob ve sledovaném období, pesimistický scénář naopak vychází ze sezóny s nejvyšším zaznamenaným čerpáním.

Naše modelové výsledky ukazují, že by se naplněnost evropských zásobníků mohla na konci března pohybovat mezi 12 % a 39 % kapacity v závislosti na intenzitě zimního čerpání. Ani v pesimistickém scénáři by tak neměla horší výchozí pozice znamenat fyzický nedostatek plynu v Evropě. Riziko opakování energetické krize z let 2021 až 2022 tak podle nás zůstává nízké, nikoli však nulové. Kombinace mimořádně tuhé zimy a výrazného výpadku dodávek LNG by totiž mohla vést k horšímu vývoji, než jaký zachycují naše scénáře.

Ačkoli tak současný skokový nárůst ceny plynu vyvolává ozvěny poslední energetické krize, Evropa je tentokrát v komfortnější situaci. V letech 2021–2022 řešil trh především fyzickou dostupnost plynu a reálně existovalo riziko, že při kombinaci nízkých zásob, omezených dodávek z Ruska a chladné zimy nebude mít Evropa dostatek plynu k pokrytí spotřeby. Dnes je situace odlišná. Evropský plynárenský systém prošel během posledních let výraznou transformací. Rozšířila se LNG infrastruktura, zvýšila se diverzifikace dodávek, výrazně poklesla závislost na ruském plynu a část poptávky se trvale snížila.

Klíčovým rizikem zimy 2026/27 proto podle nás není samotná dostupnost komodity, ale její cena. Ta přitom ještě nemusela dosáhnout vrcholu, zvláště pokud by nastala extrémně chladná zima nebo došlo k výpadku dodávek LNG. To vše by pochopitelně mělo dopad na inflaci a rozhodování centrálních bank. Současně však očekáváme, že jde primárně o přechodný cenový šok. Jakmile geopolitické napětí postupně odezní a na trh ve velkém dorazí nová americká produkce LNG, měl by se evropský trh s plynem po letošní zimě vracet k přijatelnějším cenovým úrovním.