Plánovaný rozpočtový schodek ekonomy šokoval
Schodek státního rozpočtu 390 miliard navrhuje pro příští rok ministrstvo financí. Ekonomové vesměs označují návrh za nepřijatelný a nesmyslný.
Komentář SH: Že bychom zase jednou měli rozpočtové provizorium? V letech sněmovních voleb je návrh rozpočtu dárkem odcházející vlády pro tu následující. Pokud dojde ke změně koalice, pak ta nová někdy považuje zmíněný dar za danajský. Což se dá v tomto případě očekávat. Jestliže po volbách nezíská hnutí ANO podporu sněmovny, je dost pravděpodobné, že návrh neprojde. Protože na podzim se inovované znění zpravidla připravit nestihne, směřuje země k rozpočtovému provizoriu.
Pro letošek je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. S ohledem na to, že ekonomika letos i v roce 2022 očekává solidní vzestup, je takto vysoký schodek absolutně nepřijatelný, řekla v reakci na návrh předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
v roce 2023 již země může mít problém s nárazem na limit dluhové brzdy
ve výši 55 procent HDP
„Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020,“ upozornila Zamrazilová.
Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.
Prioritami rozpočtu jsou podle ministryně Aleny Schillerové úspory na provozu státu, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550. „Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, například v resortu financí, který opustí 188 zaměstnanců,“ uvedla. Materiál podle ní nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců.
Někteří ekonomové návrh označují dokonce jako noční můru. „Schodek 390 miliard korun je výrazně více, než by bylo potřeba k postupné konsolidaci a dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Mít v době, kdy by ekonomika měla více méně zacelit ztráty po pandemii, schodek kolem šesti procent HDP, není adekvátní,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Po zohlednění letošních mimořádných výdajů spojených s pandemií je podle něj snížení deficitu minimální a je otázkou, zda vůbec dochází k nějaké konsolidaci. „Čistě technicky by k zastavení růstu zadlužení vůči HDP bylo nutné snížit deficit na maximálně 120 miliard korun a v dalších letech jej dále snižovat,“ dodal. Navíc podle Marka navržený schodek vynese podíl veřejného dluhu k HDP nad hranici 50 procent a v roce 2023 již země může mít problém s nárazem na limit dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP.
hrozí uvržení veřejných financí
do krajně nebezpečné dluhové spirály
„Rozpočtový schodek pro příští rok je stále noční můrou, která ruší sen o budoucí udržitelnosti veřejných financí. Jen tato noční můra není až tak děsivá, jak čekali ti, kteří mínili, že schodek překročí 400 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Situaci podle něj vyřeší jen věrohodný plán konsolidace veřejných financí, jinak ratingové agentury zhorší hodnocení Česka. „Zhoršení ratingového výhledu či ratingu prodraží obsluhu českého státního dluhu, přičemž hrozí uvržení tuzemských veřejných financí do krajně nebezpečné dluhové spirály. Vláda by měla jednat – nejlépe ještě tato,“ dodal.
„Pokud by návrh prošel, znamenalo by to, že budeme pravděpodobně jedinou zemí v EU, a možná i na světě, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v obou letech pandemie,“ uvedl analytik Natland Petr Bartoň.
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila vláda zneužívá toho, že kvůli pandemii sklouzla debata o rozpočtu o jeden řád. „Kde se dříve zvedala obočí u desítek miliard, nyní se točí stovky. Vláda evidentně chce tuto situaci „podojit“, co to půjde. Stopku jí zřejmě vystaví až zhoršení ratingu a prudký nárůst nákladů dluhové služby,“ uvedl. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská pak dodala, že jde o nezodpovědný návrh a hazard s veřejnými rozpočty.
