Nezaměstnanost roste, podpora klesne
Míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu meziročně stoupla o 0,5 proc. bodu na 5 procent. Oznámil to Úřad práce České republiky (ÚP).
„Srpnová nezaměstnanost zůstala na 5 procentech a situace na trhu práce je nadále stabilní. Pozitivně hodnotím také pokračující digitalizaci služeb úřadu práce. Více než 45 procent nově evidovaných uchazečů už podalo žádost online prostřednictvím Klientské zóny Jenda,“ říká ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Úřad práce ČR (ÚP) evidoval k 31. srpnu 2026 celkem 373 891 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 40 267 více než loni. Meziročně ÚP evidoval o 4307 méně nabízených pracovních příležitostí. Na jedno nabízené pracovní místo tak připadlo v průměru 3,8 uchazeče, sdělil ÚP.
Z evidence ÚP odešlo v srpnu 39 408 uchazečů, tj. o 4022 osob více než v předchozím měsíci a o 7095 osob více než v srpnu 2025. Do nového zaměstnání v tomto měsíci nastoupilo celkem 28 949 uchazečů. Kam se podělo 10 459 uchazečů už ÚP nespecifikuje.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 17 865 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se absolventi a mladiství podíleli 4,8 %, v červenci 4,5 %, ve shodném období minulého roku to bylo 4,3 %. Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo evidováno 12 343 absolventů.
ÚP neuvádí nezaměstnanost podle věku. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí Český statistický úřad, ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) meziročně vzrostla o 0,3 procentního bodu a ve 2. čtvrtletí roku 2026 činila 3,1 procenta. Podíl nezaměstnaných osob ve věku 55+ tvoří přibližně čtvrtinu (22–25 %) všech evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. Věková skupina 50–59 let tvoří zhruba 20,5 % a skupina 60+ doplňuje dalších přibližně 12 % uchazečů. Uchazeči nad 55 let čelí nejvyššímu riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a na úřadu práce zůstávají v průměru nejdéle (často okolo 300 a více dní).
Váda 31. srpna schválila snížení státní podpory v nezaměstnanosti z 80 % na 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, maximální výše podpory v nezaměstnanosti i při rekvalifikaci se sníží na 60 % průměrné mzdy v národním hospodářství. „V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné. Vracíme proto sazbu na 65 procent a snižujeme také maximální strop podpory. Změny přinesou státnímu rozpočtu úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně,“ zdůvodni ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob pode ÚP zaznamenaly okresy Karviná (10,6 %), Most (10,3 %), Bruntál (8,4 %), Chomutov (8,2 %) a dále Sokolov a Ostrava (oba 7,8 %). Jsou to kraje, kde je nezaměstnanost vysoká už dlouhá léta, navzdory podporám a investičním pobídkám.
ÚP se prostřednictvím projektu Outplacement (umístění mimo: překl. red.) snaží nezaměstnanosti předcházet a pomáhá lidem najít nové uplatnění ještě před skončením jejich současného pracovního poměru. Účastníkům nabízí od kariérového poradenství a profesního vedení přes rekvalifikace či zvyšování kvalifikace až po zprostředkování zaměstnání a dotovaná pracovní místa. Díky projektu mohou svou situaci vyřešit včas a neztratit tak pravidelný finanční příjem. Podle zkušeností z předchozí realizace projektu se podařilo najít novou práci až 89 % zapojených zaměstnanců.
„Srpnový vývoj na pracovním trhu je ovlivněn především sezónností, ale aktuální růst nezaměstnanosti ukazuje na zhoršení, které jde nad tradiční sezónní vzorec,“ podotýká Miroslav Novák, hlavní ekonom investiční společnosti Citfin. „Negativním trendem je plíživý růst dlouhodobé nezaměstnanosti. V srpnu bylo déle, než rok evidováno přibližně 129,9 tis. lidí a z toho téměř 71,4 tis. déle než dva roky. Loni v srpnu to bylo 110,9 tis. osob. Více než třetina všech evidovaných uchazečů je tak bez práce déle než rok. Právě zvyšující se počet dlouhodobě nezaměstnaných představuje nyní jeden z největších strukturálních problémů na pracovním trhu.“
Nevyváženosti pracovního trhu si všímá také Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance: „U lidí nad 55 let, kteří tvořili zhruba 27 % nezaměstnaných, je největším strašákem dlouhodobá nezaměstnanost. V jejich případě je často jedinou možností rekvalifikace. Lidé do 24 let představovali v srpnu skoro 14 % všech nezaměstnaných. Mladým komplikuje vstup na trh práce nedostatek zkušeností. Nebezpečím se pro ně stává také úbytek některých juniorních pozic. Tento trend může s rozvojem AI ještě zesílit. Za rok 2025 míra nezaměstnanosti dosáhla 4,4 %. To znamenalo poměrně výrazný skok nahoru z hladiny 3,8 % z roku 2024. Tím to nekončí. Trh práce pokračoval v chladnutí také během letošního roku. Za tím stojí hlavně problémy v průmyslu, který ztrácí konkurenceschopnost. Nezaměstnanost prozatím z historického hlediska zůstává nízká, ale už se posunula viditelně výš, než byla před rokem 2020. Postupně můžeme přestat mluvit o přehřátosti trhu práce – ta platí už jen pro Prahu a několik dalších regionů. Stejný závěr vyslala i nedávno zveřejněná statistika mezd. Růst mezd byl ve druhém čtvrtletí výrazně slabší, než se čekalo. Navíc statistici směrem dolů revidovali čísla za první kvartál. Také mzdová dynamika naznačuje, že český trh práce chladne.“