Červencový deficit zahraničního obchodu snižuje tradiční přebytek

Podle předběžných údajů skončila v červenci bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách deficitem 8,5 mld. Kč, který byl meziročně o 5 mld. Kč vyšší. Informoval o tom Český statistický úřad ČSÚ).

Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo hlavně prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 6,7 mld. Kč, s ropou a zemním plynem o 3,7 mld. Kč a zhoršení bilance u elektrických zařízení o 2,8 miliardy korun. Celkové saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnilo zejména zlepšení bilance obchodu s kovodělnými výrobky o 4 mld. Kč, vyšší přebytek obchodu s elektřinou o 2,4 mld. Kč a motorovými vozidly o 1,7 miliardy korun.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU se v červenci meziročně zvýšil o 13,4 mld. Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 18,2 miliardy korun. Meziročně vzrostl vývoz o 3,9 % na 390,2 mld. Kč a dovoz o 5,2 % na 398,7 miliardy korun.

„Červenec byl již čtvrtý rok po sobě prvním měsícem, kdy se obchodní bilance dostala do záporných čísel. K letošnímu červencovému deficitu přispěla zejména meziročně vyšší hodnota dovozu počítačů, elektronických a optických přístrojů a také elektrických zařízení,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.

Meziměsíčně po sezónním očištění se snížil vývoz o 2,3 %, dovoz o 3,1 %. V lednu až červenci 2026 dosáhl přebytek obchodní bilance 94 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 32,3 miliardy korun. Od začátku roku stoupl vývoz o 2,8 % a dovoz o 4,1 procenta.

Na obchodním deficitu a na snížení celkové kladné bilance se podílejí zejména elektronické a optické přístroje, jejichž cena stoupá v závislosti na vysoké poptávce výrobců umělé inteligence. Ti zvyšují poptávku po nejvýkonnějších součástkách, zejména čipů, což zvyšuje jejich cenu. Dále jsou to stoupající ceny energie jako důsledek konfliktů jejich největších producentů na Blízkém východě.

„K zaostávání za loňským rokem přispívají zvýšené ceny ropy a zemního plynu. Ty přitom ve velkém dovážíme, což zvyšuje hodnotu dovozu a tím zhoršuje obchodní bilanci,“ konstatuje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Počítáme s tím, že přebytek obchodní bilance letos bude slabší než v letech 2024 i 2025. Čím déle bude trvat nejistota na Blízkém východě, tím víc bude letošní výsledek obchodní bilance zaostávat za loňským.“

Největší absolutní přírůstek exportu na trhy Evropské unie zaznamenalo Rakousko, kam české firmy vyvezly meziročně o 3,9 mld. Kč více zboží. Následovalo Polsko s nárůstem o 3,4 mld. Kč. Výrazně se zvýšil také vývoz do Bulharska, meziročně o 56,2 %, tedy téměř o 2 mld. Kč. Vývoz do zemí Evropské unie se oproti loňskému červenci zvýšil o 5,8 %, zatímco export na trhy mimo EU poklesl o 2,6 procenta.

Přesto i v této poslední položce se nacházejí pozitivní tendence: „Z mimoevropských teritorií, kde CzechBusiness provozuje své zahraniční kanceláře, rostl v červenci nejdynamičtěji vývoz na Filipíny (+129,9 %), Kolumbie (+112,5 %) a Uzbekistánu (+78,9 %). Přestože jejich podíl na celkovém českém exportu zůstává pod hranicí 1 %, výsledky ukazují, že zajímavý růstový potenciál mají i méně tradiční mimoevropské trhy“ upozorňuje Rudolf Klepáček, generální ředitel agentury CzechBusiness. „Právě v době, kdy se podmínky na světových trzích rychle mění, je pro exportéry důležité dobře znát jejich specifika a umět na změny reagovat.“