Českému průmyslu se stále daří, už ne jeho zaměstnancům
Průmyslová produkce v červenci meziročně reálně vzrostla o 3,1 %. Ve srovnání s letošním červnem byla nižší o 1,1 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 7,2 procenta. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci 2026 meziročně snížil o 1 procento, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
„Meziroční růst průmysl zaznamenal již osmnáctý měsíc v řadě. Podobně jako v minulých měsících produkce vzrostla ve většině odvětví. Nejvíce k růstu přispěly výroba motorových vozidel a výroba elektřiny,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Produkce meziročně vzrostla i ve výrobě elektrických zařízení, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Mírný pokles zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků a výroba chemických látek a přípravků. Pokračoval pokles v těžbě a dobývání, zejména uhlí.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v červenci 2026 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 7,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 15,7 %, tuzemské nové zakázky zaznamenaly pokles o 6,6 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 3,2 %.
„Hodnota nových průmyslových zakázek se v červenci meziročně zvýšila v naprosté většině sledovaných odvětví. Nejvíce růst podpořila tři silná odvětví zpracovatelského průmyslu: výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení a výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Bezmála čtvrtinový pokles hodnoty nových zakázek ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení ovlivnila vyšší loňská úroveň.
Pokles průmyslové produkce v červenci proti červnu je sezónní záležitost, ovlivněná celozávodními dovolenými a dočasným snížením výroby. Podobný výsledek lze očekávat i za srpen.
Nové průmyslové zakázky v červenci sice poklesly o 3,2 %, ale meziročně jejich hodnota vzrostla o 7,2 %. Meziměsíční pokles zakázek však v červenci přišel poté, co jejich hodnota v červnu výrazně vzrostla. „Pozitivní je vývoj zahraničních zakázek, které v červenci meziročně vzrostly o 15,7 %. V neposlední řadě je třeba zmínit, že v červnu hodnotu nových zakázek jednorázově výrazně navýšily objednávky ostatních dopravních prostředků a zařízení. Oživení zahraniční poptávky zůstává v posledních měsících velmi dobře viditelné,“ upozorňuje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.
„Předstihové ukazatele (např. PMI) v posledních měsících signalizují solidní výkonost domácího průmyslu. Ani slabší červenec nic nemění na tom, že tuzemský průmysl postupně ožívá a přibývají nové zakázky. Pomáhá zejména silnější zahraniční poptávka a dobrý výkon automobilového či elektronického sektoru. Pozitivní je i růst využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu na nejvyšší hodnoty od roku 2021. Oživení však zatím není plošné a firmy zůstávají opatrné při nabírání zaměstnanců, což dobře ilustruje pokračující pokles zaměstnanosti v průmyslu,“ varuje Novák.
Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu v srpnu výrazně stoupl na 54,1 bodu z červencových 52,2 bodu. Výrazně mu pomohly zejména zahraniční zakázky. Před velkým optimismem ale už dříve varovala Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance: „Pokud by český průmysl skutečně vstupoval do oživení, mělo by být vidět, že se to propisuje i do tvrdých dat: do produkce, objednávek, investic, i do HDP. Jenže zatím vidíme spíš opak: ekonomika neroste tak rychle, jak by odpovídalo nadšení PMI. A do toho přichází další komplikace, která se v optimismu kolem českého PMI poněkud ztrácí: Inflace v eurozóně znovu prudce zrychlila. V srpnu dosáhla 3,3 procenta, zatímco v červenci činila 2,9 procenta. Hlavním viníkem je energie, jejíž ceny meziročně vzrostly o neuvěřitelných 14,3 procenta,“ napsala Šichtařová ve svém komentáři.
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně o 1,9 %. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 byl zaznamenán meziroční hospodářský růst o 2,6 procenta.
„Zejména průmyslová firma by měla mít připravenou i variantu, ve které evropská inflace zůstane vysoká, úrokové sazby půjdou výše a energie zůstane drahá. Navíc, jedna věc je obrat, ale jiná věc je marže. V prostředí dražší energie a možných vyšších úroků může firma vypadat na první pohled zdravě jen proto, že jí rostou tržby. Pokud ale současně rychleji rostou také náklady, může být výsledkem jen větší objem práce a menší zisk,“ obává se Šichtařová.