Nálada v průmyslu A1, hospodářský růst ale slábne
Český index nákupních manažerů PMI ve zpracovatelském průmyslu, sestavovaný poradenskou společností Standard&Poors Global (S&P), v srpnu vzrostl na 54,1 bodu z červencových 52,2 bodu. Růst indexu je šestý měsíční v řadě a nachází se na nejvyšší úrovni od dubna 2022. Dynamicky roste výroba a, co je ještě důležitější, průmysl má dostatek nových zakázek, a to exportních.
České zpracovatelské firmy pozorovaly během srpna obecně silnější expanzi díky ostřejšímu zvýšení výstupu a nových zakázek a obnovení růstu zaměstnanosti. Poptávka se během měsíce podle účastníků průzkumu zlepšila, zejména u mezinárodních zákazníků. Silnější zájem klientů napomohl zvýšení nových zakázek a solidnímu navýšení objemů výroby. Firmy zaznamenaly novou řadu náborů, rozpracovanost se ale dále hromadila, a to nejrychlejším tempem od prosince 2021. Kapacitu výroby limitoval také výraznější pokles výkonu dodavatelů a firmy vzhledem k problémům dostupnosti klíčových materiálů znovu začaly budovat bezpečnostní zásoby. Hodnota indexu 50 bodů je hraniční mezi růstem a poklesem.
Ačkoli se dostupnost dodávek zhoršila, míra inflace vstupů v polovině třetího čtvrtletí zvolnila. Tempo růstu bylo vzhledem k vyšším cenám energie, pohonných hmot a klíčových materiálů v rámci průzkumu stále nadprůměrné, ale nejslabší od února, poznamenává v komentáři S&P.
České zpracovatelské firmy byly v srpnu optimističtější ve svých výhledech na výrobu v příštím roce. Naděje na další posílení poptávky a plánované investice do nového vybavení přispěly k nejvyššímu stupni důvěry za pět měsíců.
„Dalo se očekávat, že srpnový výsledek indexu PMI bude slušný. Naznačoval to již výsledek německého PMI, který vzrostl na 54,1 bodu a ukazuje na nejprudší růst od roku 2022. Linka mezi německým a českým průmyslem zůstává silná. Proč v srpnu rostl německý a v závěsu i český průmysl? Šetření mezi německými firmami ukazuje na obranné výdaje a na budování datových center jakožto hlavní růstové stimuly. Němci a Poláci, na rozdíl od Čechů, investují do obrany a české firmy z toho benefitují,“ komentuje PMI Václav Franče, analytik investiční společnosti Uniqa.
Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně o 1,9 %. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měla změna stavu zásob. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 byl zaznamenán meziroční hospodářský růst o 2,6 procenta.
Na to upozorňuje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance: „PMI je průzkum mezi nákupními manažery. Ti říkají, jak vnímají nové objednávky, výrobu, zaměstnanost nebo dodavatelské podmínky. Je to užitečný předstihový ukazatel. Ale pořád je to především průzkum nálady, nikoli měření skutečného objemu vyrobeného zboží nebo vytvořené přidané hodnoty. A nálada nemusí být totéž co realita. /…/ Pokud by český průmysl skutečně vstupoval do oživení, mělo by být vidět, že se to propisuje i do tvrdých dat: do produkce, objednávek, investic, i do HDP. Jenže zatím vidíme spíš opak: ekonomika neroste tak rychle, jak by odpovídalo nadšení PMI. A do toho přichází další komplikace, která se v optimismu kolem českého PMI poněkud ztrácí: Inflace v eurozóně znovu prudce zrychlila. V srpnu dosáhla 3,3 procenta, zatímco v červenci činila 2,9 procenta. Hlavním viníkem je energie, jejíž ceny meziročně vzrostly o neuvěřitelných 14,3 procenta,“ píše Šichtařová ve svém komentáři. „Zejména průmyslová firma by měla mít připravenou i variantu, ve které evropská inflace zůstane vysoká, úrokové sazby půjdou výše a energie zůstane drahá. Navíc, jedna věc je obrat, ale jiná věc je marže. V prostředí dražší energie a možných vyšších úroků může firma vypadat na první pohled zdravě jen proto, že jí rostou tržby. Pokud ale současně rychleji rostou také náklady, může být výsledkem jen větší objem práce a menší zisk.“