Novela nového stavebního zákona urychlí, dohodu nechává na lidech

Petr Parléř, jeden z největších stavitelů u nás. Ilustrační foto: wikimedia, licence Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication.

Třináctá novela nového stavebního zákona (NSZ) byla schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Vzbouzí značné naděje i kritiku. Záměrem bylo zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Kritici říkají: jak pro koho.

Jen stručně: Zavádí se princip jednoho sloučeného řízení a jednoho razítka. Pokud se proti rozhodnutí stavebního úřadu někdo odvolá, nadřízený orgán už nebude moci věc vrátit zpět na začátek (tzv. úřední ping-pong). Bude muset rovnou sám rozhodnout a verdikt případně změnit. S tím souvisí centralizace úřadů, přesněji vznik nového Úřadu rozvoje území a jeho krajských poboček, které pod sebe stáhnou agendu většiny dosavadních dotčených orgánů, záměrem je zprovoznit jej od 1. ledna příštího roku. Pobočky vzniknou také v pověřených obcích. Namísto 638 stavebních úřadů bude 205 územních pracovišť. Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 metrů čtverečních. Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat černé stavby. „Odstranění černé stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob,“ stojí v zákoně.

Opozice, nejen politická, tvrdí, že zákon jde na ruku „bohatým“, tedy hlavně developerům, a že k dostupnému bydlení při současné struktuře trhu s rezidenčními nemovitostmi, nepovede.

S novelou nejsou spokojeny mnohé obce. Vadí jim, že když se nějaký záměr, například stavba panelového sídliště, prohlásí za veřejný zájem, jejich územní plán vyjde vniveč a ještě budou ony, případně soukromí vlastníci pozemků, státem vyvlastněni. Případnou změnu územního plánu už nebude schvalovat zastupitelstvo, jehož schůze jsou veřejné, ale jen obecní rada svým rozhodnutím. Soukromý stavebník rodinného domu nebo stříšky nad garáží procesu povolování stavby neunikne.

Různé ochranné spolky, ať už přírody nebo památek, se obávají v podstatě téhož. Na přírodních či památkově cenných územích mohou vznikat stavby veřejného zájmu ruk cuk. V neposlední řadě si kdokoliv může vybudovat černou stavbu, a když se zjistí, že její zbourání by bylo „nepřiměřené“, bourat se nebude.

Každý zákon se osvědčí až praxí. Ten nový stavební se neosvědčil, za poslední tři roky je aktuální novela třináctá. Jen během prvních sedmi měsíců roku 2025 přibylo 6 novel (např. v souvislosti s energetickým zákonem jako Lex OZE III, Lex Plyn nebo kvůli tzv. „bypassu“ nefunkční digitalizace stavebního řízení). V průměru tak stavební zákon za poslední tři roky prošel přibližně 3 až 4 novelizacemi ročně, což z něj činí jeden z nejčastěji měněných zákonů ještě předtím, než se v praxi stihl vůbec usadit.

V principu nynější novela má snahu uvolnit zákonné rámce tak, aby se stavět vůbec něco mohlo. Znamená to, mimo jiné, že se větší prostor otevírá pro domluvy a dohody. Mezi úřady, podnikateli a spolky, ale hlavně mezi lidmi, kteří s nimi a za mnohé další lidi jednati budou. Při jednání se ukáže, co je veřejný zájem. Zda ochrana živočichů a krajiny, nebo stavba větrných elektráren. Jestli zvýšení hladiny Novomlýnské nádrže, nebo tuny uhynulých ryb a uschlá úroda. Jestli tisíce bytů na okrajích městských aglomerací, nebo úrodná půda. Zda při změně územního plánu se obecní rada bude radit také se svými občany, nebo jen s developery (obnovitelnými elektrárenskými firmami, Ředitelstvím silnic a dálnic, atd…), jimiž se nechá tak či onak ukecat (uplatit).

NSZ má nepochybně mnoho mezer a nedostatků, námitky proti němu, zejména z odborných stavebnických kruhů a obcí (oba mají z povolováním staveb bezbřehé zkušenosti) nelze brát na lehkou váhu. Ale až praxe ukáže, zda větší volnost pro jednání bude přínosem, kde a pro koho. Respektive, v čem měl zůstat nějaký důraznější halt. A také, zda dosavadní závaznost striktním, neprůhledným a nepředvídatelným stavebním zákonem nepravosti a korupci mírnila, nebo plodila.