Maloobchodní tržby se snížily, lidé nevěří a šetří
Tržby v maloobchodě se v dubnu reálně meziročně zvýšily o 1,6 %, ovšem ve srovnání s březnem se snížily o 0,9 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 5,3 % a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, oznámil Český statistický úřad. Meziroční růst cen byl v dubnu nejslabší od prosince 2023.
Ve srovnání s březnovými se dubnové tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel reálně snížily o 0,9 %, přičemž za pohonné hmoty klesly o 2,6 % a za potraviny o 2,2 %, naopak za nepotravinářské zboží vzrostly o 0,3 procenta. Meziročně se maloobchodní tržby v dubnu reálně zvýšily o 1,6 %. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly o 5,1 %, naopak za pohonné hmoty klesly o 3,1 % a za potraviny o 1,2 procenta.
„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v dubnu pokračovaly v meziročním růstu, avšak tempo růstu oproti předchozím měsícům zpomalilo. Tržby vzrostly za prodej nepotravinářského zboží, naopak za prodej pohonných hmot a potravin klesly. Nižší tržby jsme zaznamenali také u specializovaných prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením,“ říká Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.
Tržby meziročně vzrostly ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky o 9 %, s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 6,2 %, s oděvy a obuví o 3,2 %, s výrobky pro domácnost o 1,9 % a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 0,1 %. Naopak tržby klesly v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením o 3,7 %. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin klesly o 1,3 % a ve specializovaných prodejnách potravin se snížily o 0,8 %. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se zvýšily o 4,9 %. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby vzrostly o 11,8 procenta.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel reálně meziměsíčně klesly o 0,3 %. Meziročně se tržby zvýšily o 5,3 %, přičemž za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) vzrostly o 6,8 %, naopak za opravy motorových vozidel klesly o 0,8 procenta.
„Na první pohled dubnový maloobchod vyznívá negativně, když výsledky byly slabší i oproti tržnímu konsenzu. Při detailnějším pohledu však dubnová čísla vyloženě špatná nebyla. Měsíční pokles celkového maloobchodu ovlivnily nižší prodeje potravin, což lze však zdůvodnit načasováním Velikonoc, které v letošním roce připadly na samý začátek dubna. Prodeje potravin na svátky se tak realizovaly více v březnu. Ostatně, tržby za potraviny se v dubnu de facto jen vrátily na hodnoty z letošního ledna a února. Dalším důvodem nižšího celkového maloobchodu byl v dubnu pokles tržeb za pohonné hmoty. Zde již je pokles zřetelnější a lze ho jednoznačně zdůvodnit výrazným růstem cen pohonných hmot kvůli válce na Blízkém východě,“ hodnotí statistické údaje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.
Snížení útraty obyvatel za potraviny lze rovněž připsat poklesu jejich cen a ten zase mohl nastat v důsledku sledování cenové politiky prodejců státem, což bude mít na starosti potravinářský ombudsman Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Jeho prvotním úkolem je ohlídat kvalitu a dostupnost potravin, postupně také marže prodejců.
S poklesem maloobchodních tržeb souvisí také snížení důvěry spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku. Podle průzkumu ČSÚ se v květnu respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, zvýšil, zároveň se meziměsíčně mírně snížil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Důvěra se minulý měsíc snížila podruhé v řadě. Zároveň stouply vklady obyvatel o 170 mld. Kč na celkových 3,8 bilionu korun.
Ani z pohledu vývoje HDP letošní rok nezačal pro českou ekonomiku ideálně, hospodářský růst se výrazně zpomalil. „O tom, že růst české ekonomiky ani v nejbližších měsících nepřeřadí na vyšší rychlostní stupeň, svědčí také poslední zhoršení indexu nákupních manažerů. Společným jmenovatelem všech těchto signálů je zvýšené geopolitické napětí a strach z toho, že se ceny energie udrží na zvýšených úrovních delší dobu. Čím déle to bude trvat, tím víc se vyšší ceny energie propíší do zdražování zboží a služeb. Za této situace je logické, že také na tvrdých datech vidíme slábnoucí ochotu domácností utrácet,“ říká Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.
„Vzhledem k pokračujícímu silnému růstu reálných mezd a nízké nezaměstnanosti zůstávají vyhlídky pro maloobchod a šířeji pro spotřebu domácností pozitivní. Rizika však samozřejmě existují,“ varuje Miroslav Novák. „Prudký růst cen energetických komodit aktuálně představuje možnost, že se pozitivní růstový trend maloobchodu přeruší. Výrazně vyšší ceny pohonných hmot po delší dobu by erodovaly reálné příjmy domácností a brzdily spotřebitelský apetit. Rizikem pro nadcházející čtvrtletí je, že se domácnosti přepnou do opatrnostního módu a začnou více šetřit. Tento scénář z dostupných dat však naštěstí zatím vidět není.“