Zpožděné dodávky průmyslu neznačí sílu
Výrobní index nákupních manažerů (PMI) pro Českou republiku, sestavovaný agenturou S&P Global, v květnu po sezónní úpravě podle očekávání analytiků lehce klesl z dubnových 52,9 na 52,2 bodu. Index se sice stále nachází v růstových hodnotách. Je však třeba jej interpretovat s určitou rezervou vzhledem ke konstrukci indexu, který prodlevy v dodávkách interpretuje jako silnou poptávku.
„Český zpracovatelský sektor se v květnu držel na úrovni růstu díky výstupu a novým zakázkám, které opět vzrostly i přes vážné narušení dodavatelských řetězců a rostoucí tlak na ceny vlivem války na Blízkém východě. Část tohoto růstu ovšem poháněly snahy nahromadit zásoby v rámci vytváření bezpečnostních skladů. To se odrazilo v nejprudším zvýšení nákupní aktivity v sektoru od dubna roku 2022,“ zhodnotila index Siân Jonesová, vedoucí ekonomka u S&P Global Market Intelligence.
Pozitivní zprávou je, že v květnu dále rostl objem výroby i příliv nových zakázek. Jejich tempo však bylo nejslabší od začátku letošního roku, částečně kvůli problémům v dodavatelských řetězcích způsobeným konfliktem na Blízkém východě. „Lepší vyznění indexu PMI je nyní do určité míry zkresleno právě delšími dodacími lhůtami. Ty totiž nejsou ani tak známkou robustní poptávky, ale odrážejí logistické potíže a omezenou dostupnost materiálu. Zpoždění dodávek navíc patří k nejvýraznějším za poslední čtyři roky,“ upozorňuje Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance.
Výroba i nové zakázky rostou již 6 měsíců v řadě. Snaha vybudovat zásoby a vyhnout se tak budoucímu nárůstu cen vedly ke hromadění zásob. Když se ale podíváme na „tvrdá“ data z průmyslu, tak ta ukazují na odlišný obrázek, v lepším případě na stagnaci průmyslu. Přidaná hodnota v průmyslu v prvním čtvrtletí klesla o 0,7 % mezikvartálně. V březnu průmyslová výroba klesla meziměsíčně o 0,2 %, byť si udržela meziroční růst o 0,9 procenta,“ porovnává údaje Václav Franče, analytik investiční společnosti Uniqa. „Průmysl zůstává problematickým odvětvím české ekonomiky. Ekonomiku táhnou zejména služby, daří se také stavebnictví. Naopak průmysl přispěl k růstu v prvním čtvrtletí negativně a ani do budoucna to nejspíš lepší nebude. Letos od průmyslu čekám spíše stagnaci, zejména proto, že problém s energií stále není vyřešený a jen tak vyřešený nebude. Vzhledem k vysokému podílu průmyslu na HDP je to problém i pro celou ekonomiku.“
Někteří účastníci v průzkumu S&P také zmiňovali, že klienti vzhledem k větší nejistotě váhají se zadáváním zakázek, a to se odrazilo na míře jejich růstu. Nové zakázky v květnu vzrostly mírně a nejslabším tempem v aktuální tříměsíční řadě. Jejich růst podpořil větší zájem ze zahraničí, ale i ten byl mírnější.
Nedostatek materiálu spolu s vyššími cenami energie a dopravy byly v květnu podle účastníků průzkumu hlavními důvody růstu cen nákladů. Provozní výdaje stouply mírněji, ale tempem, které stále bylo výrazné a druhé nejvyšší od června roku 2022. Co se týká prodejních cen, zde tempo inflace zrychlilo druhý měsíc v řadě a bylo nejostřejší od října roku 2022. Ceny výstupů se podle firem zvýšily díky odolné poptávce, která jim umožnila promítnout vyšší náklady do cen zákazníkům.
„Přechodné zvýšení způsobené hromaděním zásob oslabilo, zpráv o váhavosti zákazníků přibylo a růst sektoru od dubna viditelně zpomalil. Podle aktuální předpovědi S&P Global Market Intelligence průmyslová výroba v roce 2026 vzroste vzhledem ke stoupající nejistotě o pouhé 1 procento,“ předpovídá Siân Jonesová.
.