Ekonomika zpomaluje, ale válka teprve přijde
Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí ve rovnání s předcházejícím kvartálem o 0,2 % a proti 1. čtvrtletí loňského roku o 2,2 %. Zpřesněný odhad HDP potvrdil pokračující růst ekonomiky a byl revidován lehce vzhůru na 2,2 % meziročně (z 2,1 % předběžného odhadu). I tak jde o viditelné zpomalení dynamiky oproti druhé polovině roku 2025, kdy se mezikvartální přírůstky pohybovaly okolo 0,7 až 0,8 % (nyní pouze +0,2 %). Růst domácí ekonomiky v 1. čtvrtletí je zároveň o dost slabší ve srovnání s prognózou České národní banky (+0,5 % čtvrtletně a +2,5 % meziročně).
Analytici se shodují, že konflikt na Blízkém východě, který začal na přelomu února a března, v prvním čtvrtletí do vývoje české ekonomiky výrazně nezasáhl. „Jeho dopad na českou ekonomiku se v prvním čtvrtletí díky zásobám ve skladech i na cestě omezil pouze na ceny energie, především pohonných hmot. Prudké zdražení pohonných hmot a vyšší spotové ceny elektřiny a plynu v březnu už firmy pocítily, ale faktický dopad konfliktu na HDP byl ještě velmi limitovaný. Výsledky druhého čtvrtletí už budou válkou v Zálivu ovlivněny podstatně více,“ komentoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek pro agenturu ČTK.
Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měla změna stavu zásob a saldo zahraničního obchodu.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), která vzniká jako rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, v 1. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %. Mezičtvrtletní vývoj podpořila hlavně skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,4 %), peněžnictví a pojišťovnictví (+4,3 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (+0,9 %). Dařilo se také stavebnictví (+0,2 %) a činnostem v oblasti nemovitostí (+0,4 %). Naopak negativní vliv měl průmysl (-0,7 %).
Meziroční růst HPH o 2,1 % pozitivně ovlivnil zejména průmysl +0,3 p. b. (+1,3 %), skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství +0,5 p. b. (+2,8 %) a informační a komunikační činnosti +0,4 p. b. (+5,2 %). Dařilo se všem odvětvím národního hospodářství, shrnuje ČSÚ.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí tvorba hrubého fixního kapitálu a změna stavu zásob. Negativní vliv měly celkové výdaje na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Za slabším mezikvartálním růstem HDP stál na začátku letošního roku pokles výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí o 0,3 %, což lze dát do souvislosti s rozpočtovým provizoriem. Pozitivní je, že spotřeba domácností pokračovala v solidním růstu o 0,6 %. „Domácnosti těží z reálného růstu mezd a spotřebitelská důvěra je silná,“ komentoval statistické údaje pro Svět hospodářství Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.
Spotřeba domácností, jeden z hlavních iniciátorů růstu HDP, si meziročně udržuje slušné růstové tempo 3,4 % při meziročním růstu mzdových výdajů o 8,9 procenta. Nicméně, i útraty domácností už začínají vadnout. Důvěra v ekonomiku mezi spotřebiteli se v květnu podruhé za sebou snížila, sdělil ČSÚ. Indikátor důvěry poklesl o 2,6 bodu na hodnotu 103,4. Podíl respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, se zvýšil, zároveň se meziměsíčně mírně snížil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se oproti dubnu zvýšil.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně snížily o 0,3 % a meziročně vzrostly o 1,7 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 2 % a meziročně o 7,3 %. Meziroční růst zaznamenaly především investice do ostatních budov a staveb a do dopravních prostředků. Změna stavu zásob činila -12,4 mld. Kč, což bylo o 6,2 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 114,7 mld. Kč, bylo tak o 16,7 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 3,8 % a meziročně o 5,8 %, Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 5,8 % a meziročně o 8,2 %, kde rostly především dovozy počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.
„Ve vyšším růstu dovozu se zrcadlí pokračující růst spotřeby domácností. To zákonitě zvyšuje také poptávku po zboží ze zahraničí. Na straně vývozu je naopak znát, že by se česká ekonomika potřebovala opřít o větší objednávky z Německa. Jenže německá ekonomika může být vsoučasné době ráda za růst o několik desetin procenta. Předstihové indikátory nenaznačují, že by se u našich západních sousedů mělo blýskat na lepší časy,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance.
Cenová hladina měřená deflátorem HDP v 1. čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně vzrostla o 2,9 %. Celková zaměstnanost v porovnání s předchozím čtvrtletím vzrostla o 0,4 % a meziročně vzrostla o 1,1 %. Celkový počet odpracovaných hodin klesl mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně vzrostl o 3 procenta.
„Struktura dnešního HDP je tak – přes zvolnění celkové dynamiky – argumentem pro jestřábí hlasy v bankovní radě: ukazuje relativně přehřátou ekonomiku, kde mzdové výdaje dál rostou výrazně rychleji než produktivita práce. Pokud to příští týden potvrdí i výsledek průměrné mzdy a ECB by v červnu nakonec zvýšila sazby, bude to silný argument pro posun výhledu na sazby vzhůru i v Česku,“ míní Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.
Ekonomiku budou dál podporovat útraty českých domácností. „Bojíme se ale, že se tato podpora bude tenčit. Proč? Důvěra v českou ekonomiku slábne. Sentiment letos poprvé zamířil do pesimistického teritoria (pod 100bodovou hranici),“ varuje Jiří Cihlář. „Za zhoršením stojí kombinace slabší nálady mezi firmami i domácnostmi. Domácnosti odkládají nákupy zboží dlouhodobé spotřeby – od automobilů přes nábytek až po obnovu domácích spotřebičů. Právě zaseknutá spotřeba pak může zpětně tlumit tempo celkového ekonomického růstu. To má jednoduché vysvětlení. Domácnosti znovu dostaly strach, že kvůli napětí na Blízkém východě na dveře ťuká vysoká inflace. Pokud by šláply na výdajovou brzdu, byl by to zásadní problém pro růst HDP. Vystrašené domácnosti tak mohou přispět k tomu, že růst české ekonomiky bude v dalších čtvrtletích mnohem menší, než se čekalo.“
Růst české ekonomiky letos bude skromnější, než se čekalo. Nejprve to přitom vypadalo, že by český HDP letos mohl růst okolo 3 %. „Nyní sázíme na to, že pokud ceny energie vydrží na současných zvýšených úrovních i v dalších měsících, průměrný růst české ekonomiky letos sklouzne pod 2 procenta,“ předpovídá Jiří Cihlář.