Ropný šok může být horší než po napadení Ukrajiny

Ropná krize v Oregonu roku 1973. Foto: David Falconer, Public domain, via Wikimedia Commons

Ačkoliv prvotní reakce trhů jsou vždy přehnané a ceny ropy nad 100 dolary za barel někteří považují za krátkodobý výkyv, někteří obchodníci varují, že při pokračování současné situace může dojít i k tomu, že ropa prostě nebude. Nebude jen drahá, některé pumpy prostě nebudou mít benzín či naftu jako za ropné krize na začátku 70. let.

Zatímco na začátku války na Ukrajině šlo o krátkodobý cenový šok, teď jsou přerušné distribuční cesty z míst, která je produkcí důležitější než Rusko. Hodně se hovoří a píše o Hormuzském průlivu, kterým proudí asi 20 % světové produkce tohoto energetického zdroje. Jedinou alternativou k dopravě tímto místem jsou ropovody, jejichž kapacitu ale logicky nelze navyšovat.

Jak upozorňuje CNN, tím, že země Perského zálivu nemohou vyvážet, začínají se jim plnit zásobníky. Takže hrozí situace, kdy by mohly být nuceny omezit či dokonce ukončit těžbu. Ačkoli by to laika nenapadlo, její obnovení není jednoduché. Takže uvolnění zálivu by znamenalo prudký nárůst dovozů, ale následně nový nedostatek.

Podle webu této světoznámé zpravodajské stanice Bílý dům zvažuje uvolnit průliv vojensky. Jenže to znamená riskovat životy amerických vojáků. Je přeci jen rozdíl mezi nálety a vysílání střel (ať už jakýchkoliv), dokonce pobývání na základních, na které míří střely nepřítele (a kde jsou zpravidla kryty, nebo odkud lze utéct) a pobytem na lodi, na kterou se míří ze břehu. A podle všeho žádným slabým kalibrem. Lidská katastrofa by zřejmě byla nevyhnutelná.

Jde o to, nakolik je kdo ochoten platit za narovnání důsledků své politiky cizími životy. Při převzetí rakví se šesti zemřelými při náletu na základnu v Kuvajtu Trump slíbil, že bude počty obětí minimalizovat. Jen to všechno působí divně, když si na takový akt vezme baseballovou čepici. Byť s nápisem USA, ale také se svým logem.

Další variantou je uvolnit zásoby ze strategických rezerv, což se ale prý USA moc nechce. Anebo „omilostnit“ ropu z Ruska. Ostatní země velké ekonomické sedmičky jsou prý k tomu uvolnění rezerv svolnější.

Může to být všechno jednodušší, protože Trump také tvrdí, že válka se blíží ke konci. Že Írán už téměř nemá letectvo ani námořnictvo. Zatím ale má zřejmě prostředky k tomu, aby blokoval klíčový průliv. A nic nenapovídá tomu, že by se změnila vláda, směřující k dohodě. Naopak, možná že fundamentalisté získají podporu i těch, kteří včera byli proti nim. Kvůli alespoň nějaké stabilitě.

Nemluvě o hrozbě nových závodů v jaderné zbrojení. To je už je jiná opera. Ale každopádně to vypadá, že cena za tohle dobrodružství může být hodně vysoká.