Nezaměstnanost je nejvyšší za osm let, ale je to v klidu

Ilustrační foto: Dean Moriarty z Pixabay

Podíl nezaměstnaných ke konci prosince vzrostl o 0,2 procentního bodu na 4,8 %, což odpovídá každoročnímu sezónnímu nárůstu, k němuž došlo ve všech krajích České republiky, sdělilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Údaj vychází z počtu uchazečů evidovaných na úřadech práce. V roce 2021 míra nezaměstnanosti na konci roku 2021 činila 3,5 procenta. Bez práce bylo na konci loňského prosince 354 314 lidí, nejvíce od března 2017.

„Prosincový nárůst nezaměstnanosti odpovídá každoročnímu sezonnímu vývoji. Zároveň ale dlouhodobě víme, že některé skupiny uchazečů čelí při hledání práce výraznějším obtížím. Právě na tyto ohroženější skupiny se proto cíleně zaměřujeme. Je dobře, že Úřad práce dokázal v roce 2025 pomoci s rekvalifikací a dalším vzděláváním rekordnímu počtu 143 tisíc osob. Stát musí lidem s hledáním práce pomáhat aktivně, ne je jen evidovat,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. prosinci 2025 celkem 354 314 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 13 003 více než v listopadu a o 47 836 uchazečů více než loni. Meziročně došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 0,7 procentního bodu. Nárůst byl znatelný ve všech krajích.

Zaměstnavatelé si vzhledem ke stárnutí populace nemohou dovolit přehlížet skupinu starších pracovníků, kteří tvoří přibližně třetinu osob aktuálně hledajících zaměstnání. Pokud začnou více pracovat s jejich potenciálem a vytvářet jim podmínky odpovídající jejich možnostem, může to významně pomoci jak těmto lidem, tak celkové situaci na trhu práce. Zároveň je třeba počítat s tím, že rozvoj dovedností a průběžné doplňování znalostí bude přirozenou součástí pracovního života napříč generacemi,“ doplňuje ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce ČR Kateřina Budínová.

Nejvyšší podíl nezaměstnanosti evidovaly tradičně okresy Most, Karviná, Bruntál, Sokolov, Chomutov a Ústí nad Labem.

Z hlediska věku uchazečů bylo v prosinci 2025 v evidenci nejvíce uchazečů v kategorii 30-49 let, celkem 142 345 osob. Na celkovém počtu uchazečů se podíleli 40,2 %, před rokem to bylo 41,2 % a v roce 2023 měli podíl 42,4 %. Ve věkové kategorii 50+ podíl uchazečů mírně vzrostl z 35,7 % v roce 2023 na 36,3 % v roce 2025. K největšímu nárůstu došlo v kategorii do 29 let z 21,9 % v roce 2023 na 23,5 % v roce 2025.

Nejdéle zůstávali v evidenci ÚP uchazeči ve věku nad 50 let, déle než 12 měsíců jich bylo v evidenci 46,5 %. Naopak nejméně uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců bylo ve věkové kategorii do 29 let (18,7 %).

Zaměstnavatelé nabízeli ke konci prosince prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 87 422 volných pracovních míst, což je o 3 205 méně než v listopadu. Nejvíce volných pracovních míst nabízí opakovaně zaměstnavatelé v Praze (21 698 míst) a ve Středočeském kraji (13 964 míst). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 4,1 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (21,1), Děčín (17,2), Sokolov (16,6) a Bruntál (14,6).

Míra nezaměstnanosti v ČR stále patří k nejnižším v Evropské unii, ale stále pozvolna stoupá. Analytici tvrdí, že dochází k „ochlazování“ na pracovním trhu, dlouhodobě trpícím nedostatkem zaměstnanců. Setrvalé propouštění v průmyslu zatím absorbovaly služby, ale i tento sektor pozvolna ztrácí svou absorpční kapacitu, mj, v důsledku růstu cen energie a nájemného. Zvýšené náklady na pracovní sílu už ne zcela dokáže akceptovat a vyrovnávat výdělky lidí propouštěných z průmyslu. Ti, byť zaměstnaní, se stávají klienty sociálních podpor. Například příspěvky na bydlení se loni zvýšily o 3,2 mld. Kč na přibližně 23,5 miliardy korun. Počet žadatelů loni překročil 280 tisíc domácností.

„Nemalá část zaměstnanců sice nachází své uplatnění v sektoru služeb, kterému se daří relativně dobře, část však kvůli neodpovídajícím požadavkům končí na úřadech práce,“ píše Dominik Rusinko, hlavní ekonom banky ČSOB. „Celkově ale nečelí trh práce žádné krizi, což dokládají i svižně rostoucí mzdy, které v minulém roce vzrostly o více než 7 %. V letošním roce počítáme stále s nadprůměrným růstem mezd v rozmezí 5-6 %, který bude tažený zejména službami a pravděpodobně i vyššími platy ve veřejném sektoru, s nimiž ve svém programovém prohlášení počítá nová vláda.“

„Za poslední rok přibylo skoro 50 tisíc nezaměstnaných, konkrétně jich bylo 47 836. To nesouvisí s kalendářem. Za tím stojí fakt, že se česká ekonomika proměňuje. Hlavním znakem této proměny je, že třetí rok v řadě klesá počet zaměstnanců v průmyslu. Dobrou zprávou je ale to, že významná část těchto zaměstnanců nachází uplatnění v sektoru služeb. Na druhé straně část těchto zaměstnanců minimálně dočasně končí v registru úřadů práce,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Na druhé straně těžko můžeme mluvit o krizi na pracovním trhu. Přeci jen se růst mezd v loňském roce pohyboval kolem 7 % a letos to bude téměř 6 procent. Na růst mezd nebude tlačit jen sektor služeb, ale také veřejný sektor. Přeci jen se nová vláda v programovém prohlášení netají snahou vylepšit státním zaměstnancům výplatní pásky.“

To se ale netýká většiny uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatelé mají podle evidence Úřadu práce ČR zájem zejména o dělníky ve výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, montážní dělníky nebo uklízeče.