Švédský král řekl nahlas, co si myslí asi nejeden Evropan
Švédský král Karel XVI. Gustav vyvolal pobouření na klimatickém summitu COP30. Podle Aktuálně.cz odmítl, aby západ platil vyšší klimatické daně než zbytek světa. Odvolal se přitom mimo jiné na skutečnost, že Evropa snižuje emise CO2 a podílí se na jejich celkovém objemu zhruba šesti procenty.
Spor o to, kdo má vlastně platit klimatickou agendu, není nový. Zatím se ale projevoval spíše v rozhodnutích, že vyspělé země nebudou tak moc dotovat ty chudé, než v samotné rétorice. Ta bývala vyostřená ze strany zemí z Afriky či Oceánie, které dopady oteplení pociťují mnohem víc než západní hemisféra. A chtějí kompenzace.
Nejde tedy o náklady na snižování emisí, ty nese každá země sama. I když…. možná v tom je jedno jádro pudla. Zatímco třeba Brazílie chce získat od světového společenství peníze na záchranu deštných pralesů, v některých částech Afriky se podle závěru z minulého summitu COP29 měly peníze odvedené bohatšími státy použít třeba na energetickou transformaci. Tedy ne na řešení důsledků klimatické změny, ale na naplnění záměru dekarbonizace. To ale třeba zemím ohrožným stoupající hladinou oceánů nebo ještě většími suchy než v minulosti, nijak nepomůže.
Pokud přijmeme tezi, že člověk má svůj podíl na oteplování planety, pak zní logicky, že větší bude podíl vysoce industrializovaných zemí s vysokou spotřebou. Pak by asi dávalo smysl, že přispěje chudším zemím na řešení dopadů. Tedy na adaptaci. Otázka samozřejmě zní, jak moc. Zvlášť když Evropa je lídrem v dekarbonizaci a životně ji to ohrožuje. Aby přispívala na solární elektrárny v rovníkové Africe, je v principu nesmysl.