Míra zaměstnanosti se vrací k rekordním úrovním

Ilustrační foto: Graham Hobster z Pixabay

Podíl zaměstnaných k celé populaci 15 až 64letých dosáhl v září 75,5 %. Oproti září 2024 se zvýšil o 0,4 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů činila 80,0 %, u žen 71 procento. Vyplývá to z pravidelného výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které organizuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Podíl ekonomicky aktivních k populaci 15 až 64letých dosáhl 77,9 %. Oproti září 2024 se zvýšil o 0,6 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity mužů (82,3 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen (73,4 %) o 8,8 procentního bodu.

Míra zaměstnanosti uvádí podíl zaměstnaných osob na celkové populaci v dané věkové skupině. Naproti tomu míra ekonomické aktivity udává, jak velká část dané populace je ochotna a schopna se zapojit do pracovního procesu (ať už práci má, nebo ji aktivně hledá). Zahrnuje tedy jak ty, kteří pracují, tak i ty, kteří jsou nezaměstnaní.

Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v září 3,1 %. Meziročně se zvýšil o 0,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,7 %, u žen 3,4 %.

„Září nepřineslo změny na trhu práce, ovšem trend rychlého sbližování měr zaměstnanosti mužů a žen se patrně zastavil. Míra zaměstnanosti u mužů se stabilizovala na 80 % a u žen byla v posledních dvou měsících 71 procento,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

V srpnu míra zaměstnanosti dosáhla hodnoty 75,5 %, což představuje meziroční nárůst o 0,4 procentního bodu. U mužů činila 79,8 %, u žen 71,3.  Pro srovnání, nejvyšší míry zaměstnanosti osob ve věku 15 až 64 let vykázalo Nizozemsko: 80 procent, průměr EU se pohybuje pod 70 procenty.

V roce 1930 bylo ekonomicky aktivních více než 56 % obyvatel z celkových 10,7 milionu. Po 2. světové válce, v roce 1950, se počet obyvatel snížil na 8,9 milionu, ekonomicky aktivních bylo dosud nejméně: 45,7 procenta. Údaje pocházejí ze sčítání lidu v daných letech.

I současná čísla (a srovnání) mohou být ovlivněna odlišnou metodikou a také zahrnutím jiné (užší) věkové skupiny obyvatel, jak Svět hospodářství upozornil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. „Pro naši měsíční Rychlou informaci /ze které cituje SH/ používáme věkovou skupinu 15-64 let. Ovšem např. v Datastatu ČSÚ se z historických důvodů používají časové řady pro 15 a více let, což jsou logicky hodnoty mnohem nižší, za celý loňský rok 2024 to bylo 59 procent (https://data.csu.gov.cz/datastat/data/VYBER/ZAM06AT2?vSet=2&vSel=1). „Eurostat často využívá věkovou skupinu 20-74 let, což pak ukazuje ještě jiné hodnoty.“

Je proto třeba vždy pečlivě sledovat, za jaký věkový rozsah jsou zveřejňované míry zaměstnanosti a ideálně pracovat s konzistentní časovou řadou. „V našich statistikách může docházet i k revizím starších údajů. Podobná časová řada je i v příloze zmiňované Rychlé informace, bohužel v půli roku 2023 došlo k významné metodické změně, která přinesla posun úrovně ukazatelů,“ připouští Dalibor Holý.

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) je metodou, která umožňuje srovnávání údajů o zaměstnanosti vzájemně mezi všemi zeměmi Evropské unie. Provádí se vlastní tazatelskou sítí ČSÚ v domácnostech. VŠPS je metodicky odlišné od administrativních dat Úřadu práce ČR o evidovaných uchazečích o zaměstnání (konkrétně ukazatele Podíl nezaměstnaných osob). Míru nezaměstnanosti Úřad práce ke konci září vyhodnotil na 4,5 procenta.