Zaměstnanci mají vysoké nároky, ty skromnější ale nikdo nechce

Skoro 60 % výrobních firem hlásí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Více než polovina (52 %) personalistů říká, že na jejich inzeráty odpovídá málo uchazečů tzv. modrých límečků a 46 % při náboru bílých límečků. Skoro polovina (44 %) personalistů u modrých límečků a 30 % u bílých límečků dodává, že se musí spokojit s těmi, kteří nesplňují všechny požadavky. Ukázal to průzkum personální společnosti Hofmann Personal Monitor 2025.
Administrativní pracovníky postrádá pětina firem (18 %), častěji jde o podniky ve službách (24 %). Téměř polovina firem (44 %) plánuje personální stavy navyšovat, přičemž 29 % chce přijímat kvalifikované pracovníky a 19 % nekvalifikované dělníky.
„Situace na pracovním trhu je napjatá a žádný rychlý obrat k lepšímu nás v nejbližších letech nečeká. Firmy už dnes stojí před zásadní otázkou, kde nové pracovníky získat. Bez změny přístupu a otevření se novým skupinám pracovníků to nepůjde,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální společnosti Hofmann Personal.
Požadavky zaměstnanců jsou vysoké. Bílé límečky chtějí podle 31 % respondentů delší dovolenou, 29 % práci z domova, 27 % stravenky a 25 % příplatky a prémie. Firemní personalisté odpovídají, že uchazeči z 56 % požadují 13. a 14. plat, 46 % dovolenou navíc a 37 % shodně příspěvky, prémie a práci z domova. Modré límečky chtějí ve 44 % případů stravenky, ve 43 % příplatky a prémie, 28 % dovolenou navíc. Kádrováci říkají, že manuálně pracující požadují 13. a 14. plat v 54 % případů, příplatky a odměny ve 47 % a dovolenou navíc ve 45 % případů.
Ředitelka Hrbáčková připustila, že požadavky uchazečů jsou pro mnohé společnosti těžko splnitelné a vysoce navyšují jejich náklady na pracovní sílu. Podobné požadavky jen ve velmi málo případech vznášejí uchazeči ve věku 55+ a ve věku nad 60 let. „Po nás jako personální agentuře ale zaměstnavatelé chtějí lidi ve věku 30 až 45 let,“ říká Hrbáčková. Na otázku Světa hospodářství, co jim brání přijímat méně náročné ale starší zájemce o práci, Hrbáčková odpověděla stručně: „Předsudky.“

Výzkum ukázal, že pouze 5 % bílých límečků (manažeři a technicko-hospodářští pracovníci – TH) a 9 % modrých límečků (manuálně pracující) chtějí opravdu změnit práci, což potvrzuje nepružnost českého pracovního trhu. 73 % bílých límečků a 65 % modrých se navíc nebojí, že by mohli v příštích 12 měsících přijít o práci. Personalisté ale zároveň upozorňují, že 44 % kandidátů na manažerské pozice má nepřiměřené platové požadavky, u TH pracovníků jsou to 53 % a u nekvalifikovaných manuálních pracovníků 45 procent. „Firmy často přeceňují roli mzdy a podceňují prostředí a vztahy na pracovišti. Zatímco personalisté zmiňují peníze, zaměstnanci čím dál častěji řeší atmosféru, stabilitu a pracovní podmínky,“ dodává Kateřina Zázvorková, regionální manažerka společnosti Hofmann Personal.
Když přijmeme kategorizaci průzkumu na bílé a modré límečky, tak 49 % bílých ke změně zaměstnání motivuje odměna za práci a 37 % vzdálenost od práce a dojíždění. U 34 % modrých je to základní výše odměny a z 20 % výše prémií a odměn.
Na jednu stranu se 37 % bílých límečků (3 % velmi, 34 % spíše) obává o ztrátu práce, zároveň 39 % se domnívá, že během příštích 12 měsíců najde dobrou práci, kdyby ji potřebovali. Manuálních pracovníků se o práci obává celkem 44 %, že ji do roka najde si myslí 43 procenta.
Úřad práce ČR ve svých pravidelných statistikách uchazečů vypisuje mladé lidi ve věku 15 až 24 let. Ne osoby starší 50 let. Český statistický úřad (ČSÚ), který zaměstnanost zjišťuje metodikou výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), ve druhém letošní čtvrtletí vyšetřil: „Nejvýraznější přírůstek /počtu nezaměstnaných/ byl zaznamenán u pracujících ve věku 60 a více let, jejich počet vzrostl o 52,2 tis. (tj. o 9,4 %). Nejvyšší relativní meziroční přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán ve věkové skupině 60 a více let (nárůst o 92,5 p. b. z 2,7 tis. ve 2. čtvrtletí 2024 na 5,3 tis. ve 2. čtvrtletí 2025). Tento přírůstek byl vyšší u žen.“ To výrazně odporuje jednak snahám prodloužit věk odchodu do důchodu, jednak doporučováním náborových a personálních agentur podnikům, aby starší lidi zaměstnávali, protože jsou pro firmy přínosem.
Podle ČSÚ se počet lidí v produktivním věku do roku 2040 sníží o 134 000, zatímco počet osob ve věku 60–65 let vzroste o 300 000. V důchodovém věku by rádo pracovalo 47 % Čechů , nejčastěji na zkrácený úvazek nebo v méně náročné práci. Přesto pouze 24 % respondentů vnímá, že zaměstnavatelé dnes seniorům vhodné podmínky nabízejí.
Flexibilita je strategická nutnost
Patrně všechny věkové a profesní skupiny zaměstnanců se shodnou na potřebě pružnosti v pracovních úvazcích. Flexibilita je důležitá pro 76 % TH pracovníků, 71 % manažerů, 74 % nekvalifikovaných a 59 % kvalifikovaných manuálních pracovníků. U bílých límečků je to flexibilní začátek a konec pracovní doby (44 %), zkrácený úvazek (37 % méně pracovních hodin a 33 % méně pracovních dní v týdnu). „Firmy však tyto možnosti nabízejí častěji manažerům než ostatním zaměstnancům. Flexibilní formy práce jsou přitom zásadním předpokladem pro zapojení seniorů, rodičů i některých zahraničních pracovníků,“ praví se ve studii Hoffmann Personal.cz.
Také 36 % rodičů po rodičovské dovolené by uvítalo zkrácený úvazek a z toho 55 % flexibilní pracovní dobu, ale jen 22 % má pocit, že firmy takové možnosti skutečně poskytují. „Senioři i rodiče po rodičovské dovolené představují obrovskou domácí rezervu pracovní síly, která je dnes využívána minimálně. Kdo nabídne flexibilní podmínky, získá zkušené a motivované lidi,“ zdůrazňuje Kateřina Zázvorková.
Bez Ukrajinců se ekonomika zastaví
Podíl zahraničních zaměstnanců ve firmách je mimořádně vysoký: 91 % podniků zaměstnává pracovníky ze zahraničí, nejčastěji Ukrajince (78 %) a Slováky (57 %). Tito lidé tvoří páteř mnoha výrobních provozů. Přesto jen menší část ukrajinských pracovníků aktuálně splňuje přísná kritéria: z 380 000 držitelů dočasné ochrany jich podmínky pro udělení zvláštního dlouhodobého pobytu splnilo pouze 15 000. Nejčastěji je problém v podmínce ekonomické soběstačnosti. Například žena s dvěma dětmi musí mít příjem 55 000 Kč a pokud byla nemocná, tak ještě více.
Podle ČSÚ průměrná hrubá měsíční mzda v ČR byla přibližně 51 828 Kč. Medián hrubé měsíční mzdy byl přibližně 42 101 Kč. Podle výše uvedeného kritéria jsou zhruba dvě třetiny zaměstnanců v ČR ekonomicky nesoběstační.
„Také kapacity Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) jsou nedostačující, což se projevuje zejména ve zdlouhavých administrativních procesech. V důsledku toho musí žadatelé kvůli udělení dočasné ochrany často čekat v nedůstojných podmínkách (frontách před zavřenými dveřmi úřadu) i několik dní,“ upozorňuje ředitelka Hrbáčková. „Právě tento problém je jedním z důvodů, proč ukrajinští pracovníci často odcházejí za prací do Německa. Zjednodušení a zrychlení náboru pracovníků nejen z Ukrajiny, ale i z dalších zemí by významně pomohlo doplnit především kvalifikovanou pracovní sílu.“ Zároveň upozornila na skutečnost, že podmínky a systém přidělování dlouhodobého pobytu (pracovních míst) nahrává nelegálnímu zaměstnávání cizinců. Podobně problematické je u nás zaměstnávání velice žádaných tzv. vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Absolvent univerzity ze zahraničí musí v ČR kromě uznání vzdělání získat nástupní plat 70 tisíc korun. To je jeden z důvodů, proč inženýři a doktoři věd z ciziny u nás pracují jako uklízeči, pokojské nebo řidiči vysokozdvižných vozíků, a to velice často na černo.
Ještě kousek ze zprávy ČSÚ: Dlouhodobě nezaměstnaných mužů bylo celkem 21,0 tis., nejvíce ve věku 45–59 let (7,1 tis.). U žen tento počet činil 23,8 tis., přičemž nejvíce jich spadalo do věkové skupiny 30–44 let (8,9 tis.). Nejvyšší relativní meziroční přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán ve věkové skupině 60 a více let (nárůst o 92,5 p. b. z 2,7 tis. ve 2. čtvrtletí 2024 na 5,3 tis. ve 2. čtvrtletí 2025). Tento přírůstek byl vyšší u žen.

Počet obyvatel v produktivním věku (15 až 65 let) se do roku 2040 sníží o 134 tisíce. Podniky však krize začínají řešit nejdříve rok poté, co propuknou. Tohoto řešení se dnešní šedesátníci už nedožijí ve zdraví, Svět hospodářství přeje mnoho štěstí čtyřicátníkům.
