Svět kapituloval před teroristy
Příměří v pásmu Gazy bylo dosaženo. Hamás propustil 20 dosud žijících rukojmí a dva mrtvé ze zbývajících 28 nežijících, nejspíše umučených. Židovský stát výměnou v rámci první fáze mírového plánu propustil ze svých věznic 250 doživotně odsouzených Palestinců a více než sedmnáct set těch, kteří byli zatčeni v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023. Všichni jsou žijící. Izrael, mezinárodně i v OSN pronásledovaný za genocidu, jim nezkřivil vlásku.
Pocity to navozuje smíšené. Jistě je výborné, že dvouletá zničující válka byla zastavena s nadějí, že už se znovu neprobudí. První krok k tomu neprobuzení byl učiněn, zaplať pánbůh. Mnohé vřelé díky si už vyslechl Donald Trump, prezident USA, který tomuto cíli obětoval značné úsilí a vsadil i své ne zcela pevné renomé. Zároveň s tím, jak systematicky Izrael ničil teroristické základny hnutí Hamás nejen v pásmu Gazy, ale i jeho zákoutí v okolních arabských státech, v Íránu, Sýrii, Libanonu a Kataru, Donald Trump jednal s arabskými státy o možnostech ukončení války a zajištění míru v celé oblasti. A úspěšně, tedy alespoň zatím.
Mírovému plánu je zhusta vyčítáno, že není zcela konkrétní, především že mu chybí časový harmonogram. Ten ale není možné určit. Zklidnění palestinských Arabů a zbavení je jejich jediného smyslu života, jímž je likvidace státu Izrael a Židů, je otázka dvou příštích generací. Ani to ale nemusí stačit. Příslušníci Hamásu obdrželi generální pardon, mohou, jsou-li nadále bojechtiví, odejít, kam jim libo. Hrozí tedy, že ve svém úsilí budou pokračovat, byť na větší vzdálenost. Například z USA nebo z Evropy. Neboť i tady žijí nenávidění Židé, kteří si zaslouží smrt, stejně jako ti, kteří je zde hostí, respektive trpí.
V Evropě už má Hamás silnou skupinu zastánců. Letos v září Stát Palestinu, neexistující, avšak bez ustání vojensky útočící na Izrael, uznaly Andorra, Belgie, Francie, Lucembursko, Malta, Monako, Portugalsko, San Marino a Spojené království. Loni Irsko, Norsko, Španělsko, Slovinsko a Arménie. V roce 2014 Švédsko. Uznání Státu Palestina z konce 80. let potvrdily Slovensko a Česká republika.
To může být důvodem, proč se žádná z evropských zemí, ani Evropská unie jako celek, žádných jednání o míru mezi Izraelem a Hamásem neúčastnily. Ve Španělsku v září propalestinští demonstranti zbořili slavný cyklistický závod Vuelta. Dne 8. září se odehrál útok palestinských teroristů na civilisty v Jeruzalémě a téhož dne španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Vyhlásil zbraňové embargo vůči Izraeli a zakázal nakládat ve španělských přístavech lodě s vojenským materiálem a palivem pro Izrael. Dva dny po útoku v Jeruzalémě, ve středu 10. září, před Evropským parlamentem ve francouzském Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „To, co se děje v Gaze, je nepřijatelné.“ Součástí nového tlaku EU na izraelskou vládu podle ní mělo být pozastavení obchodních vztahů i bilaterální podpory, kterou Evropská komise Izraeli poskytuje.
Koncem září byl tým Israel-Premier Tech vyloučen z cyklistického závodu Giro dell’Emilia, který se jede v italské Bologni. Údajně z bezpečnostních důvodů. Tento tým ale nikoho neohrožoval, ani nikomu nevyhrožoval. Britská Královská škola obranných studií, jedna z význačných vojenských akademií na ostrovech, zakázala přijímat izraelské studenty. Na druhé výročí palestinského teroristického útoku 7. října aktivisté na českých vysokých školách vyvěsili palestinské vlajky a požadovali ukončení akademické a vědecké spolupráce s izraelskými vysokými školami. Evropa vyhlásila, že pokud se Izrael zúčastní příštího ročníku Eurovize, bude soutěž bojkotovat. „Hamás sice v Gaze prohrál, ale teď je doma v evropských metropolích,“ shrnul vztahy evropských zemí k Izraeli velmi bystrý analytik deníku Mladá fronta Dnes Milan Vodička.
Summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu, který se konal v pondělí 13. října, se Donald Trump setkal s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli a garanty amerického mírového plánu. Podepsali dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Tady už byli pozváni i Evropané, řekněme na kukačku.
Americký prezident si na svém blízkovýchodním turné užil děkování plnými doušky. Ale i dohoda samotná je mnohými analytiky vykládána jako vítězství Hamásu v jím rozpoutané dvouleté válce. Odměnou byla již výše citovaná uznání státu Palestina. Samotný Hamás vyhlásil vítězství a označil uznání státu Palestina za jeden z plodů 7. října. Záhy po vyhlášení příměří a stažení izraelských vojáků do dohodnuté zóny Hamás obsadil vyklizený prostor. Rázem v něm povraždil 33 lidí.
Výměna rukojmích, které David Scharf z deníku Alarm.cz v rozhlasovém trialogu s Ondřejem Šmigolem (Echo24) a Lucií Vopálenskou označil za „vojenské zajatce“, v poměru 1 živý či mrtvý rukojmí (zajatec) ku 40 živým masovým vrahům a teroristům vězněných Izraelem s amnestií, obrací na ruby světový pořádek. Lze pochopit, že každý lidský život má pro Izraelce cenu nezaplatitelnou, ale v rámci světového společenství, EU počínaje přes OSN a mezinárodní soudy pro lidská práva, nelze podmínky příměří hodnotit jinak, než jak je hodnotí Hamás: teror a násilí se vyplácí, totiž odměňuje, a viníkem je ten, kdo se mu brání.
Ale aspoň na stará kolena je dobré to vědět. Až budu já něco potřebovat, nebo třeba jen chtít, už vím, jak na to. Donalde, dík tyvole.