Nezaměstnanost zdá se býti normální, ale trendy jsou špatné
Aktuální zpráva Úřadu práce České republiky (ÚP) je ekonomy hodnocena jako v zásadě příznivá: míra nezaměstnanosti ke 30. září zůstala na 4,5 % a je tedy stejná, jako v srpnu. Zpráva však ukazuje na nepříjemné trendy, jejichž rozvoj do vážných potíží nemusí trvat dlouho.
ÚP evidoval k 30. září 2025 celkem 337 925 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 4301 více než v srpnu a o 47 020 uchazečů více než loni. „Nárůst počtu uchazečů byl způsoben zejména příchodem absolventů po skončení studia, zatímco naopak z evidence odcházejí rodiče s malými dětmi či další uchazeči, kteří nastoupili do práce po prázdninách. Trh práce tak i nadále vykazuje dobré výsledky a je v dobré kondici,“ řekl mistr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V září vstoupilo do evidence 12 773 absolventů a jejich podíl na nově příchozích byl 23,1 %. Počet nově evidovaných osob za září byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 18 857 osob, meziročně vyšší o 2487 osob. „Kromě Prahy, kterou ve statistikách ÚP sleduje jako jeden region, z hlediska okresů nejvíce nově nezaměstnaných evidovayl okresy Brno-město, kde se jednalo o 2064 osob, nejméně potom v okrese Jeseník, přesně 192 lidí,“ informuje ÚP.
To by mohlo ilustrovat vliv nástupu absolventů na úřady práce. Brno už léta je vedeno jako významné akademické město s vysokým počtem mladistvých a mladých (vysoko)školáků. „Na celkové nezaměstnanosti se absolventi a mladiství podíleli 6,9 % (v srpnu 4,3 %, v září 2024 6,4 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo evidováno 17 613 absolventů,“ píše ÚP.
Podle ministerské zprávy v rámci krajského srovnání zůstává nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (dále „PNO“) v Ústeckém kraji (6,8 %) a v Moravskoslezském kraji (6,3 %). V porovnání s letošním srpnem vzrostl nejvíce podíl nezaměstnaných osob v Karlovarském kraji (o 0,2 p. b.), v Libereckém, Královehradeckém, Pardubickém, Ústeckém, Zlínském kraji a v kraji Vysočina vzrostl PNO o 0,1 p. b. V ostatních krajích zůstal PNO na stejné úrovni. Takže jsme opět v krajích, které nezaměstnanost už asi 20 let nedovedou řešit žádné politické, dotační, podpůrné a incentivní politiky. „Meziročně se PNO v porovnání se statistikami za stejné období loňského roku nejvíce zvýšil v kraji Libereckém o 1,0 p. b. a dále v Karlovarském kraji o 0,9 p. b.,“ potvrzuje ÚP.
Zaměstnavatelé nabízeli ke konci září prostřednictvím ÚP celkem 95 766 volných pracovních míst, což je o 649 více než v srpnu. Na jedno volné místo připadalo 5,8 uchazeče. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 17 867. Na jedno volné místo připadalo 1,3 uchazeče této kategorie. Zaměstnavatelé mají podle evidence ÚP nejčastěji zájem o dělníky ve výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, montážní dělníky nebo o uklízeče.
Zatímco ÚP eviduje volná místa pro mladistvé, neuvádí volná místa pro uchazeče ve věku 55+. K tomu má údaje Český statistický úřad, který zaměstnanost zjišťuje metodikou výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Za druhé letošní čtvrtletí vyšetřil: „Nejvyšší relativní meziroční přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán ve věkové skupině 60 a více let (nárůst o 92,5 p. b. z 2,7 tis. ve 2. čtvrtletí 2024 na 5,3 tis. ve 2. čtvrtletí 2025). Tento přírůstek byl vyšší u žen.“ To výrazně odporuje jednak snahám prodloužit věk odchodu do důchodu, jednak doporučováním náborových a personálních agentur podnikům, aby starší lidi zaměstnávali, protože jsou pro firmy přínosem.
Zdrojem růstu nezaměstnanosti je už řadu měsíců průmysl, který se ocitá ve stagnaci. Podle ČSÚ průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu soustavně klesá. V srpnu se meziročně snížil o 1,9 procenta. Analytici si to zatím moc neberou s tím, že dostatečný počet pracovních příležitostí vytváří a nezaměstnané z průmyslu absorbují služby. Otázkou je, jaká místa to jsou, zda odpovídají vzdělání, kvalifikaci, praxi a výdělkům lidí z průmyslu propouštěných. Zopakujme ze zprávy ÚP formulku, která se rovněž opakuje už celkem nudně měsíc co měsíc pořád dokola: nejčastější je zájem o dělníky ve výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, montážní dělníky nebo o uklízeče.
Pravda, asi i platy ve službách rostou, konec konců inflace je ve službách nejsilnější. Ale už není snadné rozklíčovat, zda ji tlačí náklady na pracovní sílu, nebo jiné: na energii nebo nájemné (gastro, tělocvičny, kadeřnictví, salony krásy), případně na nákupy vstupů (nezpracované potraviny, klíčové např. pro obor veřejného stravování, vykazují druhou nejsilnější inflaci).
„Na poptávkové straně průmysl nepomáhá tolik, jak by mohl. Výrobní PMI za září klesl na 49,2 bodu, hlavně kvůli útlumu nových objednávek a exportů do klíčových evropských trhů. Naopak podnikatelská nálada se v souhrnu lehce zvedla (kompozit 101,9; podnikatelé 101,6; spotřebitelé 103,5), což naznačuje spíš vyčkávací režim než plošné škrtání náborů,“ komentoval zprávu ÚP Michal Španěl, manažer a datový analytik JenPráce.cz.
Pokud ten inzerovaný 4,5% podíl nezaměstnaných osob (PNO) zbavíme zaokrouhlování, se v září se mírně zvýšil, a to na 4,55 % ze srpnových 4,49 %. „Loni v září činil PNO 3,87 procenta,“ upozorňuje Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin. „Navzdory nárůstu nezaměstnanosti je pozitivní to, že nedochází k poklesu volných pracovních míst. V září se jejich počet mírně zvýšil na 95,8 tis. ze srpnových 95,1 tis. a zůstává tak v posledních měsících stabilizovaný. I nadále platí, že dochází k redukci pracovních míst v průmyslu, což je naopak vyváženo tvorbou nových míst ve službách. Otázkou samozřejmě je, zda bude sektor služeb schopen i nadále generovat dostatečný počet volných míst, jako tomu bylo doposud,“ píše Novák. „V roce 2024 činil podíl nezaměstnaných osob 3,8 % a v letošním roce se pod 4% hladinu nezaměstnanost zatím v žádném měsíci nedostala a ani nedostane. V souhrnu za celý letošní rok lze podle mě očekávat podíl nezaměstnaných osob na úrovni 4,4 procenta.“
Zní to chlácholivě, vždyť je to nejnižší míra nezaměstnanosti v EU. Ale ve skutečnosti ani sdělení ÚP, ani analýzy ekonomů nepředpokládají snižování nezaměstnanosti, naopak, obsahují obavy z jejího růstu.
Čtyřprocentní nezaměstnanost byla chápána jako plná zaměstnanost. Na tuto dříve citovanou připomínku Světa hospodářství nám napsal jeden analytik, že už tou hranicí jsou procenta tři. V každém případě, tendence na pracovním trhu ČR jsou krajně znepokojivé.