Důvěra podnikatelů je opět na sestupu

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně mírně snížil o 0,4 bodu na hodnotu 99,7, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,2 bodu na hodnotu 98,8, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 3,4 bodu na hodnotu 104,1. Oznámil to Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.

V červenci se důvěra podnikatelů zvýšila pouze v odvětví obchodu (+2,6 bodu). Snížila se naopak ve vybraných odvětvích služeb (-2,1 bodu) a v průmyslu (-1,0 bodu). V odvětví stavebnictví se důvěra podnikatelů v ekonomiku nezměnila a zůstala na červnové úrovni. 

„Důvěra podnikatelů se v červenci podruhé v řadě mírně snížila. Podniky se stále potýkají s nedostatečnou poptávkou, kterou uvádí jako významnou bariéru růstu produkce téměř polovina dotázaných podniků v průmyslu a přibližně třetina respondentů ve stavebnictví,“ řekl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 3,4 bodu na hodnotu 104,1. Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se meziměsíčně snížil. Podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících se oproti červnu zvýšil. Ve srovnání s minulým měsícem se nezměnil počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se mírně snížil.

„Důvěra spotřebitelů se v červenci po dvouměsíční stagnaci výrazně zvýšila. Dosáhla dokonce nejvyšší úrovně od září 2021. Obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se postupně snižují. Domácnosti jsou rovněž optimistické ve výhledu vývoje jejich vlastní finanční situace v příštích dvanácti měsících,“ sdělila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

„Optimismus dodává spotřebitelům stabilizovaná inflace, růst reálných mezd a solidní situace na pracovním trhu. Konkrétně v červenci jsou domácnosti optimističtější ohledně jejich budoucí finanční situace. Zvyšující se spotřebitelská důvěra je zároveň indikátorem toho, že bude i nadále růst spotřeba domácností,“ soudí o statistické zprávě Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin. „Společným rysem poklesu důvěry mezi podnikateli byla v červenci slabá poptávka. To se týkalo podniků v průmyslu, ale v červenci došlo i ke zhoršení očekávané poptávky ve vybraných odvětvích služeb. Nedostatečná poptávka představuje v průmyslu hlavní bariéru růstu produkce. Situace ohledně poptávky se naopak zlepšuje ve stavebnictví.  Z pohledu dalšího vývoje zahraniční poptávky zůstává hlavním rizikem výše amerických cel.“

Téměř současně byl zveřejněn také index nákupních manažerů PMI v eurozóně. Ten v červenci stoupl na 51 bodů, tedy těsně nad hranici poklesu a růstu ekonomické aktivity. „Pokud má být tento výsledek známkou oživení, pak je velmi křehké. Francie, druhý největší člen eurozóny, zůstává slabá a její ekonomická letargie stahuje zbytek měnové unie dolů. Navíc růst táhne především sektor služeb, nikoli průmysl, který se pohybuje na hraně stagnace. Tato konkrétní struktura růstu ukazuje, že eurozóna zůstává zranitelná a závislá na stimulacích a centrálním řízení,“ podotýká k tomu Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.