Evropská komise utužuje svou moc přes rozpočet
Evropská komise (EK) zveřejnila návrh rámcového rozpočtu na léta 2028 až 2034 k diskusi. Bohužel, učinila tak ex-post. Poslanci Evropského parlamentu nebyli zapojeni do žádné větší debaty předtím, než byl rozpočet zveřejněn. „Měli jsme jen pár obecných diskusí, ale neobdrželi jsme žádnou oficiální dokumentaci,“ tvrdí Siegfried Mureșan z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), který je jedním ze dvou zpravodajů pro takzvaný víceletý finanční rámec (VFR) po roce 2027.
Námitku lze považovat za důvěryhodnou. Odráží běžný styl práce EK, která nikdy žádné dopadové studie ke svým návrhům a rozhodnutím nezveřejňuje a pravděpodobně ani nezpracovává.
Návrh rozpočtu, doprovázený mottem „Ambiciózní rozpočet pro silnou Evropu“, se má proti dosavadnímu zvýšit o 60 procent, z 1,2 bilionu eur na 2 biliony eur, což se odhaduje na 1,26 % hrubého národního produktu EU. V zásadě už toto navýšení reprezentuje růst míry přerozdělování finančních prostředků a tím také posilování moci Evropské komise. Návrh obsahuje i mnoho novinek, které tuto centralizaci podporují. Jednou z nich je vznik Národních a regionálních plánů partnerství. Tato výdajová kapitola, národní obálka pro každý stát, má v sobě zahrnovat finance na společnou zemědělskou politiku, kohezi, ale i migraci. „EK navrhuje, aby se tyto plány partnerství navrhly mezi Komisí a členským státem, a poté se o nich hlasovalo v Radě EU bez jakékoli role europarlamentu. To nebudeme akceptovat,“ prohlásil lidovecký europoslanec při rozhovoru s agenturou ČTK.
Rozpočet má pokrýt nové priority: obranu, konkurenceschopnost, pomoc Ukrajině ve výši 100 miliard eur a větší flexibilitu pro krizové situace. Je do něj započítána i splátka 750 mld. EUR, které si EU půjčila během pandemie covidu. Z rozpočtu je na ni určeno 20 procent. Prioritou samozřejmě zůstává snižování emisí oxidu uhličitého, jež se má zároveň stát novým zdrojem rozpočtových příjmů. Jednak zavedením uhlíkových cel na dovoz nedostatečně odemisněného zboží ze zemí mimo EU, jednak zavedením nových uhlíkových povolenek pro domácnosti a dopravu, tzv. obchodní systém ETS2. Dalšími novými daněmi jsou na tabák, na elektroodpad a na velké korporace.
Podle Mureșana je výše rozpočtu nedostatečná a komunikace unijní exekutivy je zavádějící. „Snaží se tento rozpočet prezentovat jako největší a nejkrásnější. Ve skutečnosti je ale na stejné úrovni jako dosud a přitom máme více priorit,“ řekl. Je podle svých slov ale realista a je mu jasné, že členské státy EU s velkým zvýšením rozpočtu nebudou souhlasit. Mírný a rozumný nárůst by ale mohl získat podporu. „Budeme potřebovat velmi dobré argumenty a evropskou přidanou hodnotu. Státy musí vidět, že peníze vynakládáme na projekty, které jim pomáhají a které by samy nemohly realizovat, jako je například společný evropský štít protivzdušné obrany,“ cituje europoslance web euractiv.cz.
Německo nové daně považuje za hrozbu pro konkurenceschopnost
Nad rozpočtem nyní budou dva roky mudrovat poslanci Evropského parlamentu, jednotlivé členské státy, v nich jednotlivé resorty a dlouhá řada odborných profesních organizací. S nesouhlasem už se vytasilo Německo, největší donátor unijního rozpočtu, upozorňuje internetový portál e-news.cz. Pro Německo je v době, kdy mnohé státy musejí šetřit a konsolidovat své národní rozpočty, takové navýšení nepřiměřené. Německý ministr financí Lars Klingbeil varoval před dopady na investice a ekonomiku. Nové zdroje financování, jako daň z velkých korporací (CORE) nebo odvod 15 % ze spotřební daně na tabák do unijního rozpočtu, považuje za hrozbu pro konkurenceschopnost.
Pro Českou republiku se sníží příjmy z unijního rozpočtu o třetinu až polovinu. Mezi prvními se ozývají zemědělci, jimž by se měly zkrátit dotace o 22 procent nominálně (ze 388 mld. EUR na 302 mld. EUR), se započtením inflace až o 40 procent. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy se snížení dotací do zemědělství promítne růstem cen potravin a častějším dovozem ze třetích zemí. První verze budoucí evropské zemědělské politiky (SPZ) na období 2028-2034 je pro české zemědělce nevýhodné, a navíc řadu zemědělců může odradit od ochrany životního prostředí a plnění enviromentálních opatření. Podle Pýchy je návrh nových podmínek Společné zemědělské politiky neakceptovatelný.
„Výdaje na podporu farmářů se mají na rozpočtu, který kdysi sloužil téměř výhradně k jejich podpoře, podílet pouze 15 procenty,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Připomíná, že v článku 39 Smlouvy o fungování EU, základního dokumentu Společenství, jsou stanoveny následující cíle: Zvýšit zemědělskou produktivitu, zajistit spravedlivou životní úroveň pro zemědělskou komunitu, zejména zvýšením individuálních výdělků osob v sektoru pracujících, stabilizovat trhy a nakonec zajistit dostupnost potravin za rozumné ceny. „Snížení vádajů v době rostoucích nákladů nelze chápat jinak, než jako rezignaci na tyto cíle,“ napsal Doležal v komentáři pro deník Mladá fronta Dnes.
V pátek 18. července se v Bruselu sešli ministři pro evropské záležitosti členských států EU na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Byla to první politická diskuse k návrhu víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027 (VFR 28+), píše se ve vládní tiskové zprávě. To by celkem potvrzovalo výše citované výhrady Siegfried Mureșana.
„Návrh nové finanční perspektivy je teprve na začátku své cesty, ale už nyní je důležité jasně formulovat naše priority. Česko podporuje srozumitelný, pružný a efektivní rozpočet, který dokáže reagovat na aktuální geopolitické výzvy, ale zároveň neustupuje z tradičních politik, jako je koheze nebo zemědělství,“ řekl ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák. Mezi klíčové oblasti, které bude Česko prosazovat, patří vedle kohezní politiky a zemědělství také obrana a bezpečnost, podpora dopravní infrastruktury, konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a příprava na další rozšíření EU včetně pokračující podpory Ukrajiny.
„Česko /do vyjednávání/ vstupuje připravené a s jasnými prioritami v oblasti využívání evropských fondů,“ píše se ve zprávě Ministerstva pro místní rozvoj. „Česko oceňuje, že návrh víceletého finančního rámce EU reflektuje současné unijní priority. Zároveň bude usilovat o to, aby co nejvíce zohledňoval i české zájmy. Zejména potřebu jednoduchého, přehledného a flexibilního rozpočtu, který reaguje na aktuální i nové výzvy bez nadměrné byrokracie. MMR-NOK (Národní orgán pro koordinaci) se zaměří na úpravu a vyjednávání balíčku legislativy, aby především Národní a regionální partnerský plán ČR byl co nejjednodušeji implementován a měl pro žadatele a příjemce co nejpozitivnější efekt.“
Česká republika je připravena jednat konstruktivně
Ministerstvo financí v zásadě opakuje téze ostatních resortů. „Ze zkušeností očekáváme, že jsou před námi dlouhá a intenzivní vyjednávání, která potrvají pravděpodobně ještě celý příští rok a mohou být dokončena až v roce 2027,“ doplňuje ministerstvo. „Česká republika je připravena jednat konstruktivně. Po dokončení přípravy národní pozice se bude postupně vyjadřovat k jednotlivým částem návrhu v souladu s harmonogramem projednávání nastaveným ze strany dánského předsednictví v Radě EU. Česká republika bude aktivně rozvíjet partnerství a úzce spolupracovat s dalšími členskými státy, které sdílejí podobné priority a zájmy, aby do finální podoby budoucího víceletého rozpočtu co nejlépe a v maximální míře prosadila své představy a priority.“
Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, připravuje vyjednávací rámec, ten by měl být hotov do září. Návrh víceletého finančního rámce schvalují členské státy jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.