Posilování evropského hospodářství je jen zdánlivé
Index důvěry v ekonomiku v Německu se v červenci 2025 opět zlepšil. S hodnotou +52,7 bodu je indikátor o 5,2 bodu vyšší než v předchozím měsíci. Hodnocení současné ekonomické situace také zaznamenalo výrazný růst. Index současné situace se zvýšil o 12,5 bodu a ustálil se tak na -59,5 bodu, sdělil německý ekonomický institut ZEW.
Je to více, než očekávali tržní analytici. „Trh očekává, že dosáhne 50,2 bodů. V červnu index vyskočil na 47,5 bodu z květnové hodnoty 25,2 bodu a zaznamenal hmatatelné zlepšení. Přispívajícími faktory byl růst investic a spotřebitelské poptávky, stejně jako předpoklad vyšších vládních výdajů v rámci oznámeného fiskálního balíčku, který by měl být impulsem pro ekonomiku. V kombinaci se současným snížením sazeb ECB to může naznačovat, že ekonomická stagnace Německa se blíží ke konci. Indikátor současných ekonomických podmínek ZEW si v červnu meziměsíčně polepšil o 10 bodů na -72 bodů. Trh očekává, že dosáhne hodnoty -66,0 bodů,“ napsala Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank.
„Po silném zlepšení v posledních dvou měsících se pozitivní nálada respondentů stále více upevňuje. Navzdory přetrvávající nejistotě způsobené globálními obchodními konflikty téměř dvě třetiny expertů očekávají zlepšení německé ekonomiky. Naděje na rychlé vyřešení celního sporu mezi USA a EU spolu s potenciálním ekonomickým stimulem z plánovaného okamžitého investičního programu německé vlády formují celkovou náladu. Zvýšený optimismus se odráží zejména ve výrazně zlepšených očekáváních pro strojírenství a výrobu kovů, následovaných elektrotechnickým průmyslem,“ komentuje výsledky prezident ZEW, Achim Wambach.
Sentiment ohledně ekonomického vývoje v eurozóně se v červenci také podstatně zlepšil: z plus 36,1 bodu je o 0,8 bodu nad hodnotou z předchozího měsíce. Hodnocení současné ekonomické situace v měnové unii se také zlepšilo, i když ne tak silně jako v Německu. S mínus 24,2 bodu je aktuálně o 6,5 bodu nad hodnotou z předchozího měsíce.
Z komentářů vyplývá, že zlepšení důvěry v budoucí vývoj německého (i evropského) hospodářství zásadně přispívá státní spotřeba, která se uskuteční zvýšením státního zadlužení. V delší perspektivě než pro příštích 6 nebo 12 měsíců to ale fungovat nebude. Německo, motor evropské i české ekonomiky, letos očekává růst své ekonomiky o slaboučkých 0,3 %, v roce příštím nanejvýše o 1,7 procenta. Ještě v 90. letech ekonomové říkávali, že růst hrubého domácího produktu pod 2 % je stagnace.
„V prostředí, kde se spoléháme na vládní investiční programy a sentiment investorů, nejde o zlepšování ekonomického výkonu, nýbrž jen o statistickou hru,“ soudí Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Evropská unie mezitím slavnostně hlásí růst průmyslové výroby o 1,5 % v květnu poté, co v dubnu klesla o 1,6 %. Na papíře to vypadá jako obrat, ale realita je jiná: Česko, jako jeden z motorů průmyslové produkce v regionu, zaznamenalo naopak pokles o 1,6 %. V eurozóně se sice meziročně výroba zvýšila o 3,4 %, ale tento nárůst se děje na pozadí dvouleté recese.“
Index ZEW má 0 bodů jako hranici mezi zhoršením a zlepšením. Takže se očekává zlepšení, ale hodnocení současné situace je stále hluboko pod nulou. „Německo je další ukázkou, jak lze mediálně generovat falešnou naději,“ hodnotí aktuální zprávu německého institutu Šichtařová. „Index důvěry investorů ZEW sice vzrostl na 52,7 bodu, ale hodnocení aktuální situace zůstává hluboko v červených číslech (–59,5). To není optimismus, to je psychologická berlička.“