Výsledky voleb s německou ekonomikou pohnou nejdříve napřesrok
Výsledky nedělních mimořádných voleb do německého Spolkového sněmu, v nichž vyhrála pravice, neslibují hospodářské reformy. Žhavými tématy jsou pokračování v zelené tranzici, zbrojní investice a na to navázané zrušení dluhové brzdy, zakotvené v ústavě.
„Merz nyní musí vést potenciálně složitou vládu a může mít sotva jinou možnost, než vytvořit koalici se sociálně demokratickou stranou odcházejícího kancléře Olafa Scholze, která měla nejhorší výsledek od roku 1887. Zůstává nejasné, zda Merz dokáže vyjednat vládnoucí většinu dostatečně silnou na to, aby prosadila zásadní reformy, včetně revizí ústavně zakotveného limitu veřejných půjček,“ napsal britský deník Financial Times. „Parlamentní většina této koalice by ale byla velmi slabá.“
V jednom ze svých povolebních vyjádřeních Friedrich Merz řekl, že sestaví vládu co nejdříve a postupně s ní docílí nezávislosti na USA. „Německo muselo zásadně opravit svá bezpečnostní opatření a ukončit desetiletí trvající spoléhání se na Washington, když prohlásilo, že americký prezident Donald Trump je ‚z velké části lhostejný‘ k osudu Evropy,“ řekl Merz.
Nová vláda převezme ekonomiku, která dva roky po sobě slábla a fakticky stagnuje již pátým rokem. „Tradiční průmyslová odvětví ztrácejí konkurenceschopnost, především kvůli vysokým cenám energie. Automobilový průmysl se potýká se zostřenou konkurencí z Číny v elektromobilitě a navíc mu bezprostředně hrozí zvýšení cel ze strany USA,“ připomíná Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB. „Pro budoucí směřování německé ekonomiky bude zásadní postoj nové vlády k ústavně zakotvené dluhové brzdě. Ta výrazně omezuje manévrovací prostor vlády v hospodářské politice. Její revize je ale v tuto chvíli spíše nepravděpodobná, neboť strany establishmentu (CDU/CSU, SPD a Zelení) nedisponují dvoutřetinovou ústavní většinou. Německá ekonomika přitom vyšší veřejné investice potřebuje kvůli dlouhodobé podinvestovanosti dopravní a digitální infrastruktury. Ty si – na rozdíl od ostatních velkých ekonomik eurozóny – může díky relativně nízkému veřejnému zadlužení bez větších problémů dovolit.“
AfD a Levice, které jsou proti navyšování výdajů na obranu, disponují blokační menšinou
Rusinko připomíná druhou možnost: zvýšit investice prostřednictvím mimorozpočtových fondů. „Vzhledem k vyostřené geopolitické situaci a probíhající erozi evropské bezpečnostní architektury jsou vyšší investice do obrany de facto nutností. I v tomto případě však panuje vysoká míra nejistoty ohledně implementace, neboť AfD a Levice, které jsou proti navyšování výdajů na obranu, disponují blokační 1/3 menšinou,“ píše Rusinko. „CDU/CSU zároveň před volbami slibovala pokles korporátní daně a snížení byrokratické zátěže pro podniky, zatímco SPD chtěla prosadit vyšší investice do infrastruktury. I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, pozitivní impuls do ekonomiky doručí nejdříve v roce 2026. A to ještě za předpokladu, že nedojde k táhlým povolebním vyjednáváním. I proto odhadujeme letošní růst německé ekonomiky o pouhých 0,3 procenta.“
Německá ekonomika se potýká s cyklickými a strukturálnímu problémy. Do první skupiny patří inflace a s ní spojené vysoké úrokové sazby, dále vysoké zásoby a politická nejistota, která teď bude spjata s koaličním jednáním. „Do skupiny strukturálních problémů patří energetika, upadající konkurenceschopnost, dlouhodobě slabá investiční činnost a nakonec demografický vývoj,“ vypočítává Jan Berka, hlavní ekonom poradenské investiční skupiny Roklen. „Budoucí vládní koalice by se měla jako první zaměřit na investice, které jsou v Německu pod průměrem EU. Málo investuje veřejný, ale i soukromý sektor, což je potřeba napravit. Právě změnu dluhové brzdy Německu už dříve doporučil nejen Mezinárodní měnový fond, ale i samotná Bundesbanka. To v dnešním stále proinflačním prostředí není zcela běžné. Naopak vidíme, že nejen u nás, ale i v USA centrální banky upozorňují na nutnost méně expanzivní fiskální politiky. V Německu tak apely ze strany zmíněných institucí krásně ilustrují vážnost celé situace. Otázkou je, zda budou úspěšné. Úprava dluhové brzdy není s ohledem na nejistoty kolem formování koalice jistá. Jistá je potřeba navýšení investic, kde se odhady shodují na dodatečných ročních úrovních minimálně 1,5 % HDP po delší dobu, než je jedno volební období.“
úprava dluhové brzdy není s ohledem na nejistoty kolem formování koalice jistá
V této souvislosti Friedrich Merz nehovořil o dluhové brzdě, ale o snížení daní a sociálních výdajů o 50 mld. EUR ve snaze nastartovat ochabující německou ekonomiku. Zároveň ale trval na zvýšení zbrojních výdajů a pomoci Ukrajině. „Mojí absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA,“ řekl Merz krátce po volbách.
Výsledek voleb vedl k posílení eura. Společná evropská měna tak ocenila výhru pravicových stran v SRN. „S ohledem na otázku dluhové brzdy a investice je trh střídmější. Pokud by bylo jasné, že nová německá vláda citelně uvolní dluhovou brzdu a zaplaví trh novým dluhem, viděli bychom to na rostoucích výnosech německých státních dluhopisů. Zatím se však nic takového neděje,“ říká Jan Berka. „Tržní dopady voleb by měly být pouze dočasné. Trh se postupně vrátí zpět k hlavním tématům, jako je geopolitika, výhled evropské ekonomiky a sazeb, a samozřejmě i možná obchodní válka s USA. Stále předpokládáme, že v tomto prostředí bude euro oproti dolaru táhnout za slabší konec, což by výhledově znamenalo korekci dnes dosažených zisků.“
Merz před volbami sliboval, že se bude snažit ekonomiku nakopnout mimo jiné odbouráním byrokracie nebo snížením podnikatelských daní. Navíc s Merzem existovala šance na znovuzprovoznění jaderných elektráren v Německu, a tedy na pokles cen energie. Merz navíc voličům slíbil údajnou tvrdou migrační politiku a pokračování pomoci Ukrajině.
„Zda Merz uspěje, bude záležet mimo jiné na tom, co na jeho plány řekne jeho koaliční partner. Tím bude velice pravděpodobně SPD – sociální demokracie. A to může být kamenem úrazu. Proč? Strany totiž mají rozdílné programy. Navíc jejich předvolební sliby nebyly v souladu, ale prakticky šly proti sobě. Z tohoto pohledu to tedy nevypadá na rychlé změny v německé ekonomice,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Na čem se strany shodnou? Na zvýšení financí na infrastrukturu. Jenže kde na to vzít peníze? Na jedné straně CDU/CSU vystavuje stopku zvyšování daní. Na druhé straně SPD bude odmítat škrty v sociální oblasti. Takže bude řešením se dočasně víc zadlužit? To nepůjde tak snadno. Je tu totiž dluhová brzda. Ta omezuje deficit na 0,35 procenta HDP. Je přitom zakotvena v ústavě. Ano, i dluhovou brzdu může vláda vyřadit z provozu, ale k tomu by byla potřebná dvoutřetinová ústavní většina. Tu ale nová koalice nebude mít. Co tedy čekáme od Německa? Dobrou zprávou z našeho pohledu je alespoň to, že Merz k vládě nepotřebuje Zelené. To přináší určitou naději na to, že by Německo mohlo zbrzdit zelenou politiku, a tedy zpomalit dlouhodobé zdražování energií. Dál ale bude platit, že německé průmyslové podniky budou vyrábět s násobně vyššími náklady na elektřinu a plyn proti svým konkurentům v USA nebo v Číně. Vše nasvědčuje tomu, že výsledky německé ekonomiky se budou v letošním i v příštím roce pohybovat zhruba kolem nuly. To je špatná zpráva také pro českou ekonomiku, která je na Německu obchodně navázaná. Česká ekonomika za této situace zákonitě nebude moci růst o 3 – 5 %, což bychom potřebovali třeba ke stabilizaci veřejných financí. Německý ‚nerůst‘ bude brzdit i ekonomiku Slovenska.“
