Chcete levnou nebo drahou elektřinu? Třetina chce drahou!
Říká se tomu falešné dilema: dáte na výběr jen dvě možnosti, přestože je jich víc. Pak klidně třetina lidí řekne, že chce drahou elektřinu, když si zachováme soběstačnost.
Řeč je o průzkumu Institutu 2050. Ten na svých webových stránkách říká: „Specializujeme se na výzkumy a komunikační strategie, které pomáhají stavět mosty k lidem, snižovat emise a chránit přírodu.“ Okay, na to má každý plné právo!
Ale přece jen… jedna z otázek zmíněného průzkumu zněla: „Čemu byste dali v české energetice přednost?“ A na výběry byly podle zveřejněného grafu jen dvě možnosti. Buďto „Vysoké propojenosti české energetiky s evropskou, která přinese nižší ceny elektřiny pro české domácnosti a občany a zároveň závislost na dovozech elektřiny“ nebo „Soběstačnosti České republiky v energetice, která přinese české energetice nezávislost a zároveň vyšší ceny elektřiny pro české domácnosti a firmy.“ Třetí úniková možnost zněla: „Neumím posoudit.“
Vyvolalo to poměrně ostrou reakci. „Kdyby někdo hledal skutečně dokonale manipulativní otázku v průzkumu veřejného mínění, nabízím příklad,“ napsal na X bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Co se mu na tom může nelíbit?
Se spojitostí mezi nižší cenou elektřiny a dovozy průzkum pracuje jako s faktem, jako s něčím, o čem se nepochybuje (starší si možná ještě vzpomenou, že se tomu říká axiom). Logiku může mít snad jen v tom, že na mezinárodním trhu budeme čerpat více elektřinu ze zdrojů nezatížených emisními povolenkami. Ovšem jsou i odborníci, kteří naznačují, že zahraniční nákupy mohou narazit třeba na přenosovou kapacitu sítě. Třeba bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. Že by to nebyl odborník? Jo a taky největším vývozcem energie je Francie, která ale těží z jádra, jež ale zase tak trochu zastaralo a potřebuje obří investice. Takže se ozývá hodně hlasů, že té elektřiny může být časem nedostatek. Nehledě na to, že významnou částí ceny jsou náklady na distribuci a snad aspoň tady existuje shoda, že ty s rozvojem OZE porostou.
Podstatné je, že existuje onen vějíř názorů, ale průzkum vám ho nenabídne. Spíš připomíná něco jako systém získávání kladných odpovědí:
„Chtěli byste levnější elektřinu?“
„Ano.“
„A chtěli byste ji, i kdyby byla z dovozu?“
„Tak ano.“
„Takže by se vám líbila nabídka levnější elektřiny z dovozu.“
„Ano.“
„Můžeme se teda dohodnout na nákupu této elektřiny?“
„Ano.“
„Tak mi to tady prosím podepište… „
Na celé té akci je nejzajímavější, že celých 32 % procent tu „levnější elektřinu“ odmítlo a dalších 27 % uvedlo, že to neumí posoudit. Jak je to možné, když přece otázka byla tak jasná a návodná? Nebo že by tomu někdo nedůvěřoval? „Musím se přiznat, že mě míň hněte ta manipulativnost než ty zjevně nepravdivé premisy,“ reagoval ekonom Petr Bartoň. Nemohl by být sakra ten svět jednoduší? No jo…. nemohl.
