Boj jako metoda práce ekologických aktivistů
Definičním znakem ekologických aktivistů, možná aktivistů obecně, je urputný boj proti těm, jichž se aktivismus přímo dotýká.
Nedávno vydali šedesátistránkovou brožuru připomínek ke Strategickému zemědělskému plánu. Ten zpracovávalo celý rok ministerstvo zemědělství se svým šéfem Miroslavem Tomanem. Ministerstvo tvrdí, že o něm diskutovalo „se zemědělskou i nezemědělskou veřejností“. Plán řádně schválila česká vláda a teď jej musí schválit Evropská komise, termín odevzdání je do konce letošního roku. Mluvčí ministerstva naznačuje, že vzhledem k výměně vlády by bylo možné nějaké připomínky zapracovat ještě i poté, spolu s připomínkami EK. Ekologisté ale nechtějí zapracovat připomínky. Chtějí plán přepracovat a do Bruselu poslat až na jaře.
Z informací vyplývá, že ekologické organizace svůj zemědělský program nekonzultovali se zemědělci. „Změny provedené těsně před odesláním Evropské komisi bez další potřebné diskuse se zemědělci by podle našeho názoru mohly mít vážné dopady na fungování agrárního sektoru v ČR,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Je to typický postup ekologistů. Oni mají své názory, analýzy, studie a strategie. Chtějí o nich diskutovat, ale jen o nich. Jiné analýzy a strategie nepřipouštějí – ani do diskuse, natož do plánů a programů. Když vyjdou na demonstrace, zpravidla tvrdí že proto, aby upozornily na problém, rozvinuly diskusi. Zpravidla o tématu, který je v novinách dnes a denně. Ale je to tak, že chtějí upozornit na své řešení problému a jen o něm diskutovat. Rozuměj – přednést argumenty, proč musí být po jejich a jinak to nejde.
Loni, když Uhelná komise doporučila vládě ukončení těžby a využívání uhlí v roce 2038, zástupci ekologických organizací uraženě a manifestačně z komise odstoupili. Předložili komisi své vlastní analýzy, ale ty prý zůstaly oslyšeny. Obvinili komisi, že je zmítána těžařskou lobby. Ale v komisi nikdy nezasedal v ani jeden zástupce těžebních podniků.
Podobné je to v automobilovém průmyslu. Ekologisté nikdy nediskutovali s výrobci, s vědci a techniky, co je možné a co ne. Prostě automobilky dají k soudu.
Energetika, zemědělství, automobilový průmysl, běloši… to jsou nepřátelé a škůdci. Aktivisté se s nimi prostě bavit nebudou, protože oni jen pořád hájí to své. Proti nim se musí manifestovat, protestovat, okupovat. Toho se ale začínají bát politici i velké korporace. Moneta Bank požádala aktivisty, aby nenarušovali její valnou hromadu.
Rádio včera hlásilo, že Praha od roku 2023 zakáže koňské povozy ve městě. Vyhoví tak požadavkům ochránců zvířat.
