Nová nařízení EK likvidují nákladní autodopravu
Blížící se zdražení mýta, vysoká cena pohonných hmot a nedostatek řidičů. Dopravci v České republice si stěžují na rostoucí náklady. Mnoho malých podniků už kvůli tomu skončilo. Větší společnosti snižují počet aut, aby mohly v podnikání pokračovat. V plánu je přitom další komplikace. A tou je zavedení povinného podílu těžkých motorových vozidel s nulovými emisemi.
Na hlavu nám padá jedna rána za druhou. I tak popisují někteří autodopravci situaci ve svém oboru. V posledních letech bojují s řadou problémů, a především s narůstajícími náklady. Ty navíc ještě stoupnou kvůli novému poplatku za produkci emisí CO2. „Mýtné se má u nás od března zvýšit o 15 procent,“ říká mluvčí sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA Martin Felix. Upozornil zároveň, že silniční dopravci mají v současné době marže v řádu jednotek procent.
Změna mýtných sazeb se dotkne všech kategorií vozidel. Kromě dosavadních tří složek mýtného – poplatku za užití pozemní komunikace, poplatku za hluk z provozu a poplatku za znečištění ovzduší – bude nově zavedena čtvrtá složka: poplatek za emise CO2. V souladu s evropskou legislativou vznikne pět emisních tříd CO2. „V emisní třídě CO2 1 jsou poplatky nejvyšší, naopak emisní třída CO2 5 je určena pro vozidla s bezemisním provozem,“ uvádí ke změnám Ministerstvo dopravy České republiky.
Už od prosince minulého roku se mýto navýšilo i v okolních státech. Nejvýrazněji v Německu, kde tento poplatek vzrostl o 83 procenta. „Došlo tedy ke zdražení zhruba o 4 koruny na kilometr, což je opravdu znatelný zásah. Z části se v Německu pohybujeme, takže i nás se to dotklo a zákazníkům jsme museli předložit navýšení cen,“ říká Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího českého dopravce v silo cisternové dopravě.
Někteří dopravci v České republice dokonce už kvůli vysokým nákladům skončili. „Loni se to týkalo zatím jen malých autodopravců. Větší firmy redukují počet aut a počet řidičů. Jen díky této úspoře nemusejí jít pod cenu a mohou v podnikání pokračovat,“ popisuje aktuální situaci Marie Pomykalová, vedoucí provozu ve firmě Bibby Financial Services, která poskytuje financování malým a středním podnikatelům.
Podle sdružení dopravců se zvýšení nákladů ve finále promítne do ceny služeb. „Není v silách žádného silničního dopravce pokrýt ani zčásti zdražení mýta z vnitřních zdrojů, když se marže v tomto oboru pohybují v řádu několika jednotek procent. Zdražení služeb silniční dopravy je nevyhnutelné a lze očekávat, že jej pocítí nejen importéři, ale celá naše exportně zaměřená ekonomika,“ varuje generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
Jeho slova potvrzuje i Pomykalová. „Marže u dopravců je skutečně nízká. Nemají pak z čeho splácet případný úvěr nebo leasing. Projevilo se to například po pandemii covidu-19, během které si mnoho dopravců splátky pozastavilo. Neuvědomili si však, že je tyto dluhy časem doženou,“ podotýká. Řada firem podle ní využívá takzvaný factoring spočívající ve financování krátkodobých pohledávek, aby měly jistotu, že své podnikání zvládnou ufinancovat. Dopravci díky tomu získají peníze z vystavených faktur do 24 hodin namísto 60 dnů, což je obvyklá splatnost.
Kromě mýta dopravci navíc řeší i cenu pohonných hmot a chybějící pracovní sílu. Mají zkušenosti s tím, že řidiči požadují mzdy přesahující 50 tisíc korun a nedělá jim problém odejít ze dne na den za lepší nabídkou ke konkurenci. Řidičům nahrává fakt, že v české kamionové a autobusové dopravě jich chybí zhruba 25 tisíc. Mají tedy velmi výhodnou vyjednávací pozici.
Dalším problémem je také to, že dopravcům ubylo zakázek. A podle posledního šetření Česmadu představitelé firem očekávají, že práce bude i dál spíše ubývat. Jen pětina dopravců je ve výhledu optimistická. „To znamená, že se ještě dlouho nedočkáme oživení ekonomiky. Doprava je spolehlivý indikátor. Než se něco vyrobí, musí se přivézt materiál, než se něco prodá, musí zafungovat dodávka zboží,“ vysvětluje Martin Felix.
Na dopravce se však chystá ještě další komplikace. Evropský parlament navrhuje, aby velcí silniční dopravci museli mít určitý podíl těžkých motorových vozidel s nulovými emisemi. „Je popřením soukromého podnikání, aby úředníci a politici nařizovali části dopravců nakupovat vozidla, která nejsou vhodná pro dálkovou dopravu a jsou zatím dvakrát až třikrát dražší než klasická dieselová,“ říká Vojtěch Hromíř. A zároveň vyzývá členské státy Evropské unie, aby návrh Evropského parlamentu důrazně odmítly.
